Podle nových poznatků arenaviry naopak často mění hostitelské druhy a rychle se přizpůsobí novým hostitelům. Tým objev zveřejnil ve vědeckém časopisu Molecular Ecology, uvedl tiskový odbor Akademie věd.
Natália Martínková a Michaela Bayerlová z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity v Brně spolu s Nancy Irwin a Olivier Missa z Univerzity v Yorku ve Velké Británii studovaly evoluční vztahy hostitelů s viry. Celkem dvacet tři známých druhů arenavirů napadá asi třicet dva druhů savců, především hlodavců.
ČTĚTE TAKÉ: |
Tým zjistil, že skupina arenavirů patogenních pro člověka napadá hlodavce žijící v témže regionu náhodně. Výskyt několika hlodavců ve stejné oblasti dává virům příležitost snadno přeskočit na jiného hostitele, což vítězí nad potřebou najít blízce příbuzného hostitele s podobnými vlastnostmi a obrannými schopnostmi.
Michaela BayerlováBayerlová vystudovala matematickou biologii v Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity. Nyní postgraduálně studuje na univerzitě Göttingenu, kde se věnuje medicínskému výzkumu. |
Právě to podle Martínkové vyvrací domněnku, že se arenaviry Nového světa vyvinuly společně s hostitelskými hlodavci. Mnohé z nich přeskakují na nové hostitele, když se jim vyskytne vhodná příležitost, dodala.
"Tyto výsledky představují důležitou informaci pro pochopení, které patogenní linie virů jsou potenciálně nebezpečné a mohly by se dál rozšířit," dodala Martínková. Martínková je laureátkou stipendia L'Oréal Pro ženy ve vědě za rok 2012 a v roce 2011 získala Prémii Otto Wichterleho udělovanou Akademií věd. Zabývá se evoluční genetikou se zaměřením na infekční onemocnění a přednáší v Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity v Brně.
