Jihomoravské luhy mezi dolními toky Dyje a Moravy jsou přírodně nejbohatší lesy v Česku. Kromě pestré vegetace se tu vyskytují stovky druhů vzácného hmyzu, obojživelníků a ptáků, je to zároveň i poslední místo v republice, kde čápi ještě hnízdí na stromech. Při mapování oblasti vědci zaznamenávali údaje o všech významných dřevinách. Do mapy zapisovali druh stromu, jeho zdravotní stav, průměr kmene, přítomnost brouků a další parametry.
Zaměřili se také na chráněné brouky vázané na staré stromy a mrtvé dřevo, především tesaříka alpského, tesaříka obrovského a páchníka hnědého. Ti představují tzv. deštníkové druhy, to znamená, že jejich ochrana umožňuje přežít i stovkám dalších chráněných druhů hmyzu. „Hledali jsme pobytové známky těchto brouků, výletové otvory nebo trus larev. Tesařík obrovský udělá do dubu díru, do které se vejde prst. Páchník hnědý obývá dutiny stromů a v nich nacházíme bobečky larev. Narazit na živé brouky ve dne téměř není možné,“ uvedl David Hauck z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Vědci našli také několik vzácných druhů, které v této oblasti nečekali. Jedním z nich byl rýhovec pralesní, celoevropsky chráněný druh, který byl donedávna znám jen z obor u Hluboké nad Vltavou a pralesa Mionší v Beskydech. Mezi několika druhy nalezenými v Česku vůbec poprvé byl malou senzací jeden z nejvzácnějších evropských brouků, dřevomil Rhacopus pyrenaeus. Ten je znám z několika nálezů z pár míst Evropy a stejně jako zmíněný rýhovec je například v Německu považován za vyhynulý druh.
Zmapováno bylo takřka 12.000 stromů, z nichž nejstarší jsou staré téměř 400 let a největší mají průměr kmene přes dva a půl metru. Tyto mohutné kolosy jsou pamětníky starého pastevního hospodaření. Staré stromy však rychle mizí a mladší generace chybí. Ani prognóza do budoucna není dobrá.
Mohutné stromy jsou důležité
„Problém je v tom, že na území už se 150 let nepase, všechny lesy jsou husté a stromy už nemají možnost vyrůst do obřích rozměrů. Vidíme, že pro biodiverzitu jsou tyto mohutné stromy velmi důležité, žijí na nich stovky druhů brouků, dvakrát víc než v hustém lese. Může se ale stát, že brouci brzy nebudou mít vhodných stromů dost a vyhynou,“ uvedl šéf vědeckého týmu, Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Podle odborníků je potřeba sázet solitérní stromy na loukách, při těžbách na pasekách ponechávat stát co nejvíce stojících stromů a část lesů obhospodařovat tak, aby byly řidší, například pastvou nebo výmladkovým hospodařením Výsledky mapování je možné prohlédnout si na interaktivní mapě. Ke každému zmapovanému stromu lze zjistit jeho zdravotní stav a průměr kmene, další zapnutelné vrstvy ukazují například hustoty výskytu mapovaných druhů v území.
