Do tříletého projektu nazvaného FANTOM5 a řízeného vědeckým střediskem RIKEN v Japonsku se podle agentury zapojilo více než 250 odborníků z 20 zemí a regionů. Toto obrovské vědecké sdružení ve dvou studiích zveřejněných v časopise Nature zmapovalo, jak síť spínačů v lidské DNA řídí, kde a kdy se geny zapínají a vypínají.
"Lidé jsou složité mnohobuněčné organismy složené z přinejmenším 400 odlišných typů buněk. Tato nádherná různorodost nám umožňuje vidět, myslet, slyšet, pohybovat se a vzdorovat infekcím - ale tohle všechno je zakódováno ve stejném genomu," uvedl vědecký vedoucí projektu Alistair Forrest.
ČTĚTE TAKÉ: |
Rozdíl mezi typy buněk podle něj spočívá v tom, jakou část genomu využívají. Například mozkové buňky využívají jiné geny než jaterní buňky, a proto pracují velmi odlišně. "V projektu FANTOM5 jsme poprvé systematicky zjišťovali, jaké přesně geny pracují v kterých typech buněk celého lidského těla, a také oblasti, jež určují, kde jsou geny čteny z genomu," citoval Reuters Forresta.
Jak na sebe působí buňky?
Vědecký tým zkoumal dosud největší soubor typů buněk a tkání v lidech a v myších, díky čemuž se mu podařilo v genomu lokalizovat spínače, které jednotlivé geny zapínají nebo vypínají. Zároveň zmapoval, kde a kdy jsou spínače aktivní v různých typech buněk a jak na sebe vzájemně působí.
Ačkoliv je před vědci ještě mnoho let dalšího výzkumu, odborníci věří, že FANTOM5 jim pomůže orientovat se v genomu a pochopit, které geny a jak jsou zapojeny do celé řady chorob od rakoviny, přes diabetes a onemocnění krve až po psychiatrické problémy.
