Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Vědci zrekonstruovali cvrkání kobylek z pravěku

Věda

  10:16
WASHINGTON - Cvrkání kobylek z jurského období druhohor bylo prosté, čisté a schopné nést se v noci na dlouhou vzdálenost. Tvrdí to alespoň američtí vědci, kteří zrekonstruovali zvuky, jaké mohla vydávat při milostném vábení kobylka stará 165 milionů let.

Pomohla jim k tomu nesmírně dobře zachovaná fosilie druhu s latinským označením Archaboilus musicus nalezená v Číně, napsala agentura AFP. Kobylka, která žila v době, kdy se po zemi proháněli dinosauři, měla křídla dlouhá zhruba 72 centimetrů. Díky jejich dokonalému prokreslení na nalezené fosilii vědci mohli vůbec poprvé rekonstruovat zvuky, jaké mohla vydávat, když jimi kobylka třela o sebe.

ČTĚTE TAKÉ:

Výsledkem je "možná nejdávnější dosud zdokumentovaný hudební nápěv", uvedla studie zveřejněná v americkém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. "Tato jurská kobylka nám pomáhá dozvědět se trochu víc o atmosféře světa, který je dávno pryč," řekl spoluautor studie Fernando Montealegre-Zapata z Bristolské univerzity. Prostý nápěv byl podle vědců nejspíš nejlepším způsobem, jak v nočním pralese přilákat samičku.

"Zpívat hlasitě a jasně dávat najevo přítomnost, místo a kvalitu zpívajícího," dodal spoluautor Daniel Robert. "To je vzkaz, který samička může vyslyšet - nebo ne. Díky použití jediného tónu se volání samečka nese dál a lépe, a tudíž je vyšší šance na nalákání většího počtu samiček," upřesnil.

Dávno vyhubená kobylka ale svým voláním mohla zároveň přilákat dravce, což vedlo k evolučnímu vylepšení. Zhruba o 100 let později si hmyz začal vyvíjet schopnost vydávat zvuky na frekvencích, které jejich nepřátelé - například netopýři - nejsou schopní slyšet.

Autoři: ,

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.