Podle agentury AP jde o průlom řešící jeden z největších rébusů fyziky. Vědci napsali, že se jim podařilo antivodík ve vakuu udržet asi desetinu sekundy, což je dost dlouho na to, aby antiatomy mohli pozorovat. Doufají, že další zkoumání jim umožní lépe pochopit, kam se poděla veškerá antihmota stvořená po velkém třesku.
"Pro nás je to velký průlom, protože to znamená, že můžeme podniknout další krok, tedy pokusit se o porovnání hmoty a antihmoty," řekl AP vedoucí vědeckého týmu Jeffrey Hangst.
"Z důvodů, které nikdo nechápe, příroda antihmotu vytěsnila," citovala téhož vědce agentura Reuters.
Hangstův tým Alpha v odhalování antihmoty poráží konkurenční tým Atrap, který vede fyzik americké Harvardovy univerzity a veterán honu na antihmotu Gerald Gabrielse. Ten však výsledky konkurenčního týmu uvítal.
Teoretická premisa tvrdí, že při velkém třesku, jímž se před 13,7 miliardy let zrodil vesmír, vzniklo stejné množství hmoty a antihmoty. Ale zatímco hmota se stala základem všeho, co existuje, antihmota podle všeho zmizela.
Vědci už dříve byli schopni vyrobit jednotlivé částečky antihmoty jako antiprotony, antineutrony a pozitrony, které jsou opakem elektronů. V roce 2002 se jim je podařilo spojit v celé antiatomy, ale nikdy je nedokázali udržet dost dlouho na to, aby je mohli studovat. Atomy hmoty a antihmoty se totiž při kontaktu navzájem ničí. "Je to k ničemu, když zmizí bezprostředně po svém vytvoření," řekl Hangst. "Takže velkým cílem bylo si je udržet," dodal.
K experimentu výroby antihmoty nebyl použit známý obří urychlovač LHC, v němž se vědci CERN mimo jiné pokoušejí napodobit podmínky, za nichž v prvních mikrosekundách po velkém třesku vznikla vesmírná prahmota.
