Kolemjdoucí zaznamená typická zvířecí jména jako Bubu, Lola nebo Strolchi, zato nenarazí na žádná příjmení, napsala agentura APA.
Mnozí návštěvníci si určitě řeknou, že by vůbec nebylo špatné, kdyby se jednou někdo o jejich hrob staral stejně pečlivě, jako se majitelé starají o hroby svých mrtvých zvířat.
Za slunečného podvečera se na hřbitově v Simmeringu koná pohřeb: zúčastní se ho více než desítka "pozůstalých", které často doprovázejí jejich domácí čtvernožci. Smuteční rozloučení má na programu vystoupení hřbitovních zpěváků a projev řečníka, který zdůrazňuje roli, kterou zvířata v lidském životě hrají.
ČTĚTE DÁLE: |
"Zvířata jsou nejlepším přítelem člověka. A hřbitovy jsou víc než jen místem, kde je možné je pochovat," míní Markus Pinter, ředitel vídeňských hřbitovů. To se ukázalo i po otevření prvního hřbitova pro zvířata v roce 2011. Zájem o něj totiž stále stoupá.
Nejde přitom jen o to, aby se člověk mohl s domácím mazlíčkem důstojně rozloučit, ale také o tom, aby měl místo, kam na něj může chodit zavzpomínat.
Někteří chodí i denně
Jeden pán sem chodí prakticky denně, aby chvíli postál u hrobu svého pekinéze Rockyho. Ti dva byli v letech 1995 až 2012 nerozluční. Zavzpomínat na oblíbenou kočku Kitty, zapálit jí svíčku a popovídat si s dalšími "osiřelými" majiteli zvířat chodí i trojice žen, která je přesvědčena, že se investice do místa na hřbitově vyplatí. Trvalo jim tři čtvrtě roku, než se s úmrtím Kitty vypořádaly, a teprve pak si domů pořídily další zvířata. Své dvě nové kočky chtějí jednou pohřbít znovu tady.
Ne každý ale má pro tenhle druh náklonnosti pochopení, tvrdí majitel hřbitova Hermann Hahner. Na jednoho kritika musel dokonce povolat policii, jinak ale zažívá spíš hektické dny. Tvrdí, že je něco jako "děvečka pro všechno".
Má na starosti provozní záležitosti, ale musí své klienty povzbudit, utěšit nebo jim poradit, když to potřebují. A i když tu mnozí prolévají slzy, je pro něj hřbitov nejen místem piety, ale i nečekaně vtipných okamžiků. Tam, kde se potkávají pejskaři a další přesvědčení milovníci zvířat a kde věčně poštěkávají psi, to prý ani jinak nejde.
