20. listopadu 2014 6:21 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Vitaminy nestačí, varují
lékaři. Jak posílit imunitu?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Prášky (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Prášky (ilustrační foto) | foto: Shutterstock
Imunitní systém skloňujeme ve všech pádech a naučili jsme se v něm hledat laickou odpověď na mnohá onemocnění. Často si ho ale představujeme příliš zjednodušeně a naivně očekáváme okamžité výsledky od zvýšeného přísunu vitaminů nebo probiotik. Mnohem důležitější je ale životní styl.

Imunitní systém má za úkol rozpoznávat, co našemu organismu škodí a co je nám ku prospěchu. Chrání nás proti patogenním mikroorganismům a dokáže je likvidovat, zároveň ale umí rozlišit, co našemu organismu svědčí. Podle současného náhledu má schopnost zapojit se do obranné reakce každá tělní struktura.

„Imunitní systém je v úzkém slova smyslu definován jako rozptýlená soustava orgánů, tkání a buněk imunity, doplněná o humorální působky neboli chemické makromolekuly rozptýlené v tělních tekutinách, zvláště v krvi,“ vysvětluje náš přední imunolog profesor Jan Krejsek, přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie Lékařské fakulty UK v Hradci Králové. Funkcí imunity je podle jeho slov odlišit situace, kdy je narušeno stálé vnitřní prostředí těla zvané homeostáza.

ČTĚTE TAKÉ:

Naše tělo disponuje řadou zbraní, kterými proti patogenům bojuje, a jejich působení na sobě můžeme často pozorovat. Patří mezi ně například zánět, jehož projevy jako horečka, zčervenání, otok či bolest v místě zánětu jen málokdo přehlédne. „Naše vlastní struktury podléhají z řady důvodů chemickým změnám za vzniku vnitřních signálů poškození. Cílem obranné reakce, tzv. obranného zánětu, je odstranit příčinu poškození, zajistit obnovu tělních struktur a připravit se pro efektivnější reakci při příštím setkání s týmž podnětem,“ popisuje profesor Krejsek. Tato imunologická paměť je základem očkování.

Přirozený porod a kojení

Svůj imunitní systém si každý z nás vytváří od malička a kromě jeho přirozeného vývoje vstupuje do hry právě i očkování, tedy imunizace, při níž se tělo vystavuje působení oslabeného původce nemoci a organismus si proti němu sám vytvoří protilátky.

Nejdůležitější je pro vývoj naší imunity období nejútlejšího dětství, změnami však prochází po celý život. „Imunitní systém člověka prodělává proměny od samého počátku života, tedy od nitroděložního vývoje až po stáří a smrt,“ říká Jan Krejsek a dodává: „Tyto proměny musí reflektovat rozdílné potřeby člověka v různých fázích jeho vývoje. Zatím je právem zdůrazňováno především časné období života, tedy novorozenecké, kojenecké a batolecí.“

Virus. Ilustrační foto.

Do hry vstupuje mnoho faktorů, například přirozený způsob porodu, při němž je organismus plodu, do té doby prostý bakterií, přechodně osidlován mikroorganismy z těla matky. Takto narozené děti mají výhodu proti novorozencům, kteří přišli na svět císařským řezem.

Obrovský význam má kojení, při němž dítě přijímá prostřednictvím mateřského mléka ochranné látky od své maminky. Pouze v mateřském mléce jsou přítomny cukry zvané prebiotika. Ty jsou nezbytnou podmínkou pro vytvoření vlastní střevní mikroflóry, která utváří velmi komplikované společenství, označované jako střevní mikrobiota.

Raným dětstvím to nekončí

Mikrobiota posiluje bariérové funkce střeva, především však jemně nastavuje regulace slizniční a systémové imunity. Pokud je střevní mikrobiota narušena, nelze čekat dobrý výkon imunitní soustavy.

Tím ale vývoj imunity zdaleka nekončí. V batolecím období se dítě začíná více setkávat s vrstevníky i dospělými lidmi, organismus se učí reagovat na nové patogeny, které se vyskytují v jeho okolí. Zejména pokud dvou- až tříleté dítě, které již není kojeno, začne navštěvovat kolektivní zařízení, je vystaveno mnohem většímu náporu infekcí než kojenec, který je chráněn protilátkami z mateřského mléka a kolem něj se vyskytuje jen omezený okruh lidí. Zná to snad každá máma z počátků docházky své ratolesti do mateřinky.

I pak dostává imunitní systém nové a nové podněty pro tvorbu obranných látek. „Většina parametrů imunity dosahuje cílových hodnot na začátku dospělosti,“ potvrzuje profesor Jan Krejsek a pokračuje: „Nepochybně stejně důležité jsou však i změny ve stáří, jejichž význam zatímne přesně chápeme a nejsou experimentálně dostatečně ověřeny.“
Naše dětství tedy hraje klíčovou roli v naší odolnosti například proti infekcím, to ale neznamená, že dospělý člověk už nemůže na své obranyschopnosti nic změnit. Působí na nás řada dalších vlivů a je v naší moci je usměrňovat.

„Je samozřejmé, že vývoj individuální imunitní reaktivity ovlivňujeme po celý život, pozitivně i negativně. Závažné vrozené poruchy imunity se projeví brzy po narození,“ objasňuje Jan Krejsek, ale současně doplňuje, že ačkoliv všichni lidé jsou mezi sebou odlišní co do nastavení individuální imunitní reaktivity, tedy schopnosti bránit se např. patogenům, důležitější je fakt, že obranná reakce je komplexní a nezahrnuje pouze imunitu.

Hlavní je pohyb a spánek

Každý z nás tak může být do určité míry strůjcem své vlastní odolnosti proti nemocem a dalším nepříznivým vlivům, které škodí našemu organismu. Podílí se na němmnoho dalších proměnných: výživa, stav fyziologické střevní a kožní mikrobioty, expozice škodlivinám čili xenobiotikům – cizorodým umělým látkám v prostředí, nedostatek kontaktu s mikroorganismy v životním prostředí, oxidační stres, metabolické poruchy, nadváha, nedostatek pohybu, psychický stres a nekonečně mnoho dalších podnětů z vnějšího i vnitřního prostředí, které působí jako provázaný komplex. Imunita je ovšem ovlivněna i našimi genetickými předpoklady. Každý z nás je navíc geneticky odlišný, a proto má i jinak naladěný imunitní systém.

Jenom vitaminy k imunitě nestačí.

Jenom vitaminy k imunitě nestačí.

Vypadá to, jako kdyby měl člověk na každém kroku myslet na svou odolnost, obranyschopnost, imunitu. Tato představa ale bohužel často vede k přesně opačnému výsledku. Odborníci naopak varují příliš pečlivé maminky, které se snaží zbavit domácnost veškerých mikroorganismů, což je snaha nejen marná, ale také nepříliš prospěšná. Malý človíček se musí s určitými mikrobiálními podněty v okolí setkat, aby se jeho tělo naučilo jim vzdorovat.

Stejně bláhová je představa, že stačí „dopovat“ se vitaminovými a různými jinými preparáty a dál setrvávat u nevhodného způsobu života – zdánlivě obyčejné věci, jako dostatek spánku, pohyb na čerstvém vzduchu a úprava jídelníčku, zmohou daleko víc. „V případě imunity je jednoznačné, že souvisí s celkovým životním stylem. Měli bychom tedy poruchám imunity předcházet preventivními zásahy, tj. úpravou stylu života. Budou-li jemné regulace imunity narušeny, cesta zpět ke zdraví je obtížná,“ uzavírá Jan Krejsek.

Josef Žídek
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.