Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Voda základ života. Kolik toho musíme vypít?

Zdraví

  7:00
Lidské tělo obsahuje soli, bílkoviny, tuk a hlavně vodu, která v něm tvoří celých 70 procent. Proto mu musíme vodu pravidelně dopřát. A dost, za sedmdesát let života vypijeme vody dobrých 40 tisíc litrů.

Pitná balená voda - ilustrační foto. foto: Shutterstock

Pro doplňování tekutin se v poslední době vžil termín pitný režim, který neznamená nic jiného nežli způsob, kterým udržujeme rovnováhu mezi příjmem a výdejem tekutin. Jedná se skutečně o důležitou věc, vždyť nedostatek vody, často označovaný jako dehydratace, se projeví poruchami krevního oběhu, bolestmi hlavy, poškozením ledvin, ztrátou orientace, svalovými křečemi, chybějící pružností pokožky, a v extrémních případech až bezvědomím.

Nouzový režim

Pokud nepijeme dostatečně, tělo pracuje v nouzovém režimu. Přitom se stále setkáváme s výmluvami typu – moc bych se potil nebo musela bych často chodit na záchod. Na pocit žízně se přitom nemůžeme spolehnout, tato reakce na změny fyzikálních a chemických parametrů tělesných tekutin se spustí až v okamžiku 1–2procentní dehydratace. S rostoucím věkem navíc pocit žízně klesá.

Kolik toho vlastně musíme vypít? To samozřejmě záleží na řadě faktorů, od tělesné váhy, přes pohlaví, teplotu a vlhkost okolí, až třeba po typ jídla, který jsme ten den jedli. Jídlo dělá divy, ten, kdo jí hlavně zeleninová či obilninová jídla s nízkým obsahem soli či omáčky, potřebuje pít méně vody nežli ten, kdo se cpe příliš slanou či sladkou stravou. Potřeba příjmu tekutin je tak do jisté míry individuální.

Během dne vyloučíme (dýcháním, potem, močí) zhruba 2,5 litru vody. Maximálně 700 ml získáme v potravě, 300 ml si tělo vytvoří metabolickými procesy, takže minimálně 1,5 litru musíme denně vypít. Samozřejmě v případě mimořádných veder, namáhavé práce nebo třeba velkého sportovního výkonu musíme pít víc.

Platí jednoduché pravidlo – tekutiny, které během dne ztratíme, bychom měli během stejného dne zase přijmout. Do pitného režimu nepočítáme ani alkohol, ani kávu. Stejně tak bychom si neměli plést doplňování iontů (solí) či energie (cukru) s pitným režimem, takže myslet si, že pokud denně vypiji sedm plechovek sladké limonády, doplnil jsem vhodně zásoby vody, je chyba. O džusech to platí ostatně také, ve všech případech se nám vysoký obsah cukru vymstí.

Není nad kvalitní vodu

Nejrůznější nápoje plné konzervačních látek, barviv či umělých příchutí jsou pak ty nejhorší, protože na odstraňování těchto lahůdek z těla budeme potřebovat více vody, než jsme v nápoji přijali. A když už jsme u toho, vhodné není ani mléko, protože to není nápoj, ale potrava, vyžadující poměrně složité trávení.

Sladké limonády nejsou na žízeň vhodné. Vysoký obsah cukru se nám vymstí.

Optimální je samozřejmě kvalitní voda. Pokud chceme sáhnout po minerálkách, budou vhodnější ty s nízkým obsahem sodíku. Dobré jsou také bylinkové čaje, a pokud chceme opravdu udělat něco pro zdraví, potom můžeme sáhnout po zeleninové šťávě. Příliš studené nápoje také nejsou to pravé, zvláště v horkém dnu fungují tak trochu, jako když cákneme na rozpálenou plotnu, a pocit žízně spíše stupňují.

Nejsme velbloudi!

Nejrůznější iontové či regenerační nápoje nejsou pro dodržování pitného režimu nijak důležité a měli bychom je přenechat aktivním sportovcům, kterým hrozí hypotonická dehydratace. Pro nás ostatní poslouží stejně dobře (a mnohem levněji) kvalitní stolní voda.

Kdy pít? Především pravidelně, a větší úspěchy bude mít pití na lačno, ostatně nějaké mimořádné zapíjení jídla je omyl, protože se zbytečně ředí trávicí enzymy. Optimální je začít hned ráno, organismus příjemně zavlažíme, pročistíme střevo a propláchneme ledviny a můžeme začít nový den. To ale neznamená, že vstaneme z postele, vypijeme dva litry vody a máme vystaráno. Tajemství je totiž skryto v pravidelnosti. Koneckonců nejsme velbloudi, abychom se napili jednou denně do zásoby. Nejvhodnější je výběr nějaké nádoby, ať už láhve, pokud chceme zůstat u jednoho typu nápoje, nebo sklenice, u které známe obsah. To nám totiž dovolí kontrolovat, jak na tom se zavodňováním jsme a kolik toho ještě musíme vypít.

Naučte své děti pravidelnému přísunu tekutin.

Poněkud složitější je situace u dětí. Ty mají vyšší potřebu příjmu tekutin, protože jejich tělo je tvořeno větším podílem vody, nežli je tomu u dospělých. Proto si musíme dávat pozor na chvíle, kdy nám dítě hrdě hlásí, že ve škole nemuselo celý den na záchod. Dehydratace dětí může mít vmírném případě za následek nepozornost či zbytečnou únavu dítěte, v horším případě třeba onemocnění ledvin. Proto bude nejlepší, když na nutnost pravidelného příjmu tekutin "vycvičíme" dítě už od dvou až tří let.

Naprosto přesný údaj o tom, kolik tekutiny by každý z nás měl denně přijmout, nám ale nikdo neřekne, své vlastní optimální množství si musí najít každý sám.

Autor:
Témata: tekutina, nápoj, sůl

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...