Univerzity by na poplatcích mohly vybrat miliardy, přesto školné i oba reformní zákony odmítají. Vadí jim nepřipravenost materiálu, změny v systému by podle Rady vysokých škol bylo lepší udělat jen pomocí novely vysokoškolského zákona.
ČTĚTE VÍCE: |
Školné by mělo být zavedeno v roce 2013, maximální výše by měla být 10 000 korun za semestr. "Pokud bychom uvažovali průměrnou výši školného na úrovni tří čtvrtin limitu stanoveného v zákoně o vysokých školách, to je 7500 korun za semestr, lze po plném náběhu systému očekávat roční výběr školného ve prospěch vysokých škol převyšující pět miliard korun," uvedli úředníci ministerstva školství na připomínky ministerstva financí k návrhu zákona o školném.
Za půjčky by bankám ručil stát
Návrh počítá i se zavedením spoření a půjček na vzdělání. Za půjčky by přitom bankám ručil stát. Ministerští úředníci vypočítali, že pokud by si při průměrné výši školného 7500 korun brala půjčku polovina studentů, přišel by výběr školného ročně státní kasu na 150 milionů korun.
Návrhy ale odmítla Rada vysokých škol, Česká konference rektorů a také třeba akademické senáty Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, ČVUT, VŠCHT, AMU nebo Univerzity Tomáše Bati. Vadí jim nepřipravenost zákona o finanční pomoci studentům i některé plánované změny. Nově by třeba mělo v akademických senátech zasedat méně studentů. Titul profesora a docenta by už také neměl mít celorepublikovou platnost, ale byl by vázán vždy na konkrétní univerzitu, která jej udělila.
PSALI JSME: |
"Kvalitní novela stávajícího zákona by s sebou nesla menší rizika než přepracování celého nového zákona," myslí si Jiří Zlatuška z Rady vysokých škol. Na přípravu reformy mělo původně ministerstvo školství 91 milionů korun z EU, ministr Josef Dobeš (VV) ale náklady seškrtal na polovinu.
Návrhy dvou reformních zákonů by měly jít na vládu nejspíš v lednu, v průběhu příštího roku by se pak mělo připravit paragrafované znění. Podle rady by ale bylo lepší odložit přípravu o rok.
