17. září 2015 6:11 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Výdutě na aortě ohrožují život.
Lékaři mají novou metodu léčby

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Co nejméně invazivní zákroky jsou stále žádanější i v cévní chirurgii. Nová cévní výztuž takové operace zpřístupnila dalším pacientům s nebezpečnými výdutěmi břišní aorty.

Aorta neboli srdečnice je největší tepnou lidského těla, do níž je ze srdce pumpována všechna okysličená krev. Ta dále putuje do všech orgánů a tkání s výjimkou plic. Onemocnění této klíčové tepny tedy může bezprostředně ohrozit zdraví a život pacienta.

Koho trápí výdutě cév

  • Samotná výduť hrudní aorty se nejčastěji vyskytuje u lidí nad 60 let, u kuřáků, hypertoniků, u lidí s vysokými hladinami krevních tuků a s genetickými předpoklady.
  • Ročně se vyskytuje 6 až 10 případů na 100 tisíc osob. Současné postižení hrudní a břišní aorty zasáhne víc než 10 ze 100 tisíc obyvatel ročně. Střední věk pacientů je mezi 59 a 69 roky.
  • U mužů se objevuje častěji než u žen. Výdutě břišní aorty postihují ročně 6 lidí ze 100 tisíc do 60 let věku, ve vyšším věku jsou častější: postihují až 9%mužů nad 60 let a 2%žen nad 70 let.

„Aortu mohou postihnout jak vrozené, tak získané anomálie v kterékoliv její části,“ říká profesor Petr Štádler, primář oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce a upřesňuje: „Takzvaná vzestupná aorta a oblouk aorty většinou spadá do péče kardiochirurgie, my léčíme její břišní a hrudní úseky.“

Jedním z nejčastějších postižení aorty jsou výdutě. Na hrudní nebo břišní aortě vznikají kvůli geneticky dané snížené stažlivosti hladkých cévních svalů. Další možností je, že jsou v těle produkovány zánětlivé a další látky, jež způsobují oslabení cévní stěny.

Hlavním rizikem je krvácení z prasklé výdutě, které ohrožuje pacienta na životě. Malé výdutě na břišní aortě se nijak klinicky neprojevují a přijde se na ně v lepším případě náhodně, například při sonografickém vyšetření žlučníku či močových cest. V horším případě se projeví až ve chvíli, kdy prasknou. Statistiky bohužel dokazují, že lidé s prasklou výdutí na aortě kvůli mohutnému krvácení v 50 procentech případů zemřou dříve, než se jim dostane lékařské pomoci. I z těch, kteří jsou převezeni do nemocnice a neodkladně operováni, umírá na následky těžkého stavu další polovina.

Novinka usnadňuje léčbu

Způsob léčby závisí na konkrétním stavu daného pacienta. U malých výdutí někdy postačí sledování a podávání léků. Větší výdutě se řeší otevřenou operací, při níž cévní chirurg nahradí postižený úsek cévní protézou. V určitých případech se přistupujekminimálně invazivnímu zákroku, kdy je céva ošetřena zavedením stentgraftu neboli cévní výztuže. Ta se do nemocné cévy dostává v komprimované formě za pomoci katétru vpichem v třísle a rozvine se až v místě výdutě, kde vytvoří uvnitř cévy vlastně cévu novou.

Na tomto principu spočívá i nová léčba břišní aorty za pomoci systému Nellix, který jako první v Česku použili před více než půl rokem cévní chirurgové a intervenční radiologové Nemocnice Na Homolce. Minimálně invazivní postup se tak stal přístupným i pro pacienty, kteří pro něj dříve neměli anatomické předpoklady. Tvar jejich tepny nedovoloval správné zavedení a ukotvení cévní výztuže, protože měli například příliš krátký nebo tvarem nevhodný počáteční úsek břišní tepny, kde se starší typy stentgraftů ukotvují. Tito pacienti by dříve museli absolvovat náročnou klasickou operaci.

„Nový stentgraft se zjednodušeně řečeno skládá pouze ze dvou trubic a jeho součástí je i speciální tenkostěnný vak,“ říká Petr Šedivý z oddělení cévní chirurgie, jenž společně s rentgenoložkou Helenou Přindišovou novou metodu na Homolce zavedl. „Stentgraft se nejprve přístupem z třísla pacienta zavede do místa cévní výdutě v břišní aortě, ukotví se pod odstupem ledvinných tepen a vak, který je na povrchu stentgraftu, se poté naplní speciálním polymerem. To je tuhnoucí hmota, jež kompletně zevnitř vyplní výduť. Díky tomu se zavedené stentgrafty nemohou nikam posunout ani uvolnit, což se někdy u starších typů cévních výztuží stávalo. Další výhodou nového typu stentgraftu je i to, že zabrání případnému prosakování krve z vedlejších tepenných větviček do cévní výdutě,“ vysvětluje.

Když hrozí prasknutí

Pokud u pacienta lékaři zjistí výduť na břišní aortě, pravidelně ho sledují. Když velikost výdutě přesáhne 50 až 55 milimetrů, rychle narůstá riziko jejího prasknutí. V takovém případě pacientovi ihned nabízejí operaci – a to buď klasický otevřený zákrok, nebo se, pokud by zdravotní stav pacienta tuto zhruba tříhodinovou a poměrně zatěžující operaci nedovoloval, využívá méně invazivní postup – implantace stentgraftu.

Zavedení nového typu stentgraftu je zdravotními pojišťovnami plně hrazeným výkonem, stejně jako tomu je u starších typů. Nový systémbyl pro použití v Evropě schválen v roce 2013, lékaři v Nemocnici Na Homolce první dva stentgrafty implantovali pacientům vloni v prosinci. Letos v únoru proběhlo kontrolní CT vyšetření obou mužů, které potvrdilo úspěšnost operací. Na podzim podstoupí tento zákrok na Homolce další pacienti. A využití nového systému již vyzkoušela i jiná česká pracoviště, která se implantacemi stentgraftů zabývají.

Stejně jako břišní, i hrudní aorta může být postižena výdutí. Oddělení cévní chirurgie pražské Nemocnice Na Homolce jako jediné u nás poskytuje komplexní léčbu celé aorty všemi dostupnými technologiemi. „Ročně naši lékaři provedou více než 200 operací pro výduť břišní a hrudní aorty. Počty zákroků na břišní aortě, stejně jako počty implantací cévních výztuží břišní a hrudní aorty dosahují zhruba dvojnásobku ve srovnání s jinými velkými českými pracovišti,“ říká profesor Štádler.

Jak se operují křečové žíly

  • Sklerotizace - Využívá se k léčbě drobných a prosvítajících žil. Sklerotizační přípravek se aplikuje do žíly. Většinou je nutné zákrok opakovat a nosit po danou dobu kompresní punčochy nebo bandáže. Převážně kosmetický zákrok, pojišťovny ho nehradí. Cena od 500 do 2000Kč.
  • Stripping - Provádí se přes sto let. Spočívá ve „vytržení“ nefunkčního úseku povrchového žilního kmene velké nebo malé skryté žíly. Vážné komplikace jsou minimální, ale mírnější bývají běžné. Je nutný pobyt v nemocnici a rekonvalescence 3 až 5 týdnů. Plně hradí zdravotní pojišťovny.
  • Tepelné metody - laser, radiofrekvenční proud a horká pára Spočívá v zahřátí žilní stěny bublinkami páry a v kontaktu mezi hrotem laserového vlákna s vlastní stěnou, což vyústí v uzávěr žíly. Provádí se většinou ambulantně v lokální anestezii. Nedělá se řez v tříslu, rekonvalescence trvá 1 až 2 týdny. Pojišťovny na zákrok nepřispívají, cena od 15 do 30 tisíc korun.
  • Netepelné metody - Provádí se bez anestezie. Patří sem využití biologického lepidla nebo tzv. mechanicko-chemická ablace speciálním rotujícím katetrem zavedeným do žíly. Jedná se o nové, zatím nepříliš rozšířené metody. Cena biologického lepidla představuje násobky ceny termálního ošetření. Pojišťovny metodu neproplácejí.
  • Mobilní aplikace hlídá nohy Letos spuštěná edukační aplikace „Bolí vás nohy?“ pro chytré telefony přináší rady, jak poznat, zda jste jen unavení, nebo můžete trpět chronickým žilním onemocněním. Ke stažení zdarma pro Android a iOS.

Zdena Lacková
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz