Mešita stojí v místech zbořeného židovského chrámu a veškeré zásahy a opravy by měly být výsledkem společného rozhodnutí. Ke kobercům ale archeologové přizváni nebyli, byť pod podlahou mohou spočívat archeologické skvosty, napsala agentura AP.
Jeden izraelský ministr chce, aby byly práce okamžitě zastaveny, protože mohou způsobit nenapravitelnou škodu. Archeologové tvrdí, že po odstranění starého koberce se na podlaze objevily zatím nezdokumentované vzory a že nedostali příležitost je probádat, protože dělníci podlahu rychle zakryli. „Něco tam je, nevím co, ale něco je tam ukryto,“ tvrdí archeolog Zachi Dvira, který se zabývá průzkumem místa.
Jeruzalém
Správa muslimských památek Vakf tvrdí, že jde o pouhý koberec. Izrael navíc vydal víza jordánským podlahářům, kteří přijeli práci udělat. Obnovu financoval jordánský král Abdalláh II. Egyptská dílna na výrobu koberců zaslala 11. března jordánskému velvyslanectví v Tel Avivu seznam zboží, které bylo posláno v 80 balících. Ve skupině dělníků byl i Džamál Kuda. V podzemí mešity promíchal v Izraeli vyrobené lepidlo určené k nalepení filcové vrstvy, která je pod kobercem. Izraelce lepidlo znepokojilo, ale podle Kudy je neškodné a snadno odstranitelné i z ruky.
Skryté vzkazy
Na podlaze jsou složité vzory, které mohou být skrytým vzkazem. Traduje se, že by pod dnešní mešitou mohla být skrýš se zlatou archou úmluvy, v níž židovští předci uchovávali v prvním chrámu desatero. Chrám byl zničen před 2500 lety a legenda o arše je srovnatelná s tajemstvím typu pátrání po svatém grálu Indiany Jonese.
Jeruzalém je určitě archeologicky nejprobádanější místo na světě, ale návrší, na němž stojí Skalní dóm, je považováno za zlatý důl archeologie, který nebyl vzhledem k trvalému politickému napětí náležitě probádán. Muslimové věří, že právě odtud byl prorok Mohamed vynesen do nebe, pro Židy je to místo někdejšího chrámu. K němu se upínají naděje některých, kteří by zde jednou rádi viděli třetí chrám.
V roce 1999 vyvolala správa muslimských památek povyk, když nechala pod mešitou vyhloubit podzemní modlitebnu. Ze země bylo vyneseno a do blízkého údolí pohozeno 10.000 tun zeminy. Tehdejší vedení izraelských archeologů to označilo za „archeologický zločin“. Dvira s kolegou Gabrielem Barakyem pak sestavili skupinu, která se touto sutí probírá a snaží se najít cokoli, co má historickou hodnotu. Akce dostala název Projekt prosívání Chrámové hory a jejím finančníkem je nadace Elad, která také nakupuje domy Arabů ve východním Jeruzalémě, aby pomohla tato místa osídlit Židy.
Jeruzalém by měl být hlavním městem Izraele i Palestiny, řekla vyslankyně EU |
Roku 2010 obvinil izraelský státní kontrolní úřad muslimy z provádění nepovolených prací a Izrael z neschopnosti zajistit dohled. Izraelská vláda tento dokument zařadila mezi tajné, aby jej nemusela zveřejnit, protože nechtěla poškodit vztahy s Jordánskem, které má stále nad Chrámovou horou poslední slovo.
Archeologická dokumentace
Ve Skalním dómu se každý pátek modlí tisíce muslimů. Koberec tam byl naposledy vyměněn před 12 lety, a izraelští zástupci mohli na práci dohlížet. Nynější renovace je ale zcela zákulisní a informace o ní se šíří sociálními sítěmi. Izraelský ministr bytové výstavby Uri Ariel z nacionalistické strany Židovský domov poslal premiérovi Benjaminu Netanjahuovi znepokojený dopis, v němž o kladení koberce informuje. „Není třeba vysvětlovat význam toho místa, kde jakákoli změna, jakýkoli zásah těžkou technikou může způsobit nenapravitelné škody na základech Chrámu,“ stojí v něm. Objevily se snímky části podlahy pod kobercem. Podle Frankieho Snydera, který se podílí na „prosívacím“ projektu, jde o dlažbu z období vlády křižáků ve 12. století.
Ředitel izraelského úřadu pro památky Israel Hason řekl, že jakmile se úřad dověděl o renovaci, poslal okamžitě archeologa, aby místo zdokumentoval. Podařilo se ale zachytit jenom fragmenty, protože většina podlahy už byla zakrytá. „Nezachytili jsme to celé. Nebudu nikoho žádat, aby strhl koberce. Počkáme si na další příležitost, jsme si jisti, že to tam bude dalších 2000 let,“ řekl Hason.
