Abyste se ke „gumovému“ vejci dopracovali, bude potřeba odstranit hlavní překážku – nepružnou skořápku. Nikoliv však loupáním, ale šetrnou chemickou cestou. Vložte syrové vejce do vyšší úzké sklenice a zalijte je decilitrem octa. Vaječná skořápka se ihned pokryje tisícovkami droboučkých bublinek. Může za to chemická reakce mezi octem a skořápkou.
Zatímco skořápka se skládá z uhličitanu vápenatého, který tvoří třeba i hlemýždí ulitu nebo křídu, ocet obsahuje vodou zředěnou kyselinu octovou. Obě látky spolu velice ochotně reagují, skořápka se rozpouští a jako vedlejší produkt mimo jiné vzniká i plynný oxid uhličitý, jenž se v podobě bublinek usazuje na povrchu vejce.
1. Vejce vložíme do sklenice a zalijeme přibližně decilitrem octa.
2. Vajíčko se záhy pokryje bublinkami oxidu uhličitého a pravděpodobně také vyplave na hladinu.
3. Pokud vejce takto necháme dva dny, skořápka zcela zmizí.
4. Vejce pokryje pružná a poměrně odolná gumová blána.
Rozverný plavec
Uvolněné bublinky vajíčko nadnášejí, a tak se může stát, že vám najednou vyplave až k hladině a bude se kolébat – nebo dokonce otáčet – s tím, jak se bude v důsledku unikajících bublinek měnit jeho těžiště. V tomto rozverném stavu může vejce vydržet i několik desítek minut.
Rozpouštění skořápky však bude probíhat spíše pozvolna a vyplatí se ocet přibližně po jednom dni zcela vyměnit, abysteměli jistotu, že byla skořápka odleptána úplně. Zda k tomu skutečně došlo, poznáte opatrným pohmatem – povrch vajíčka musí být měkký a pružný.
V první fázi rozpouštění skořápky se změní především její zabarvení a béžovou barvu nahradí bílá. Až zmizí veškerá skořápka, bude mít vejce světle žlutou barvu a bude jímprosvítat světlo. Takové vejce vyjměte z octa a omyjte je pod tekoucí vodou.
Vajíčko ale nezůstane obnaženo úplně, bude je totiž krýt velice tenká a jemná blanka, která se nachází těsně pod skořápkou. Tuto blanku můžeme spatřit i při běžném loupání natvrdo uvařených vajec, v takovém případě ji ovšem vždy roztrhneme, protože se na některých místech přichytí ke skořápce.
Ceny vajíček letí vzhůru, takže je každého rozbitého kousku velká škoda. Proč si tedy nevyrobit gumové vejce, které je téměř nerozbitné?
Při odleptání skořápky octem však blanka zůstane neporušena a bude držet obsah vejce pohromadě. Na omak bude vajíčko působit gumovým dojmem a bude opravdu velmi pružné. Pokud ho pustíte na stůl z menší výšky – přibližně deseti centimetrů –, odrazí se zase nazpátek, aniž by se nějak poškodilo. Jestliže toto vejce ponoříte do čisté vody, bude se pozvolna zvětšovat, a po několika dnech může dokonce i prasknout. Určitě správně tušíte, že za tomůže voda pronikající do vajíčka, ale proč?
Samá voda
Aby bylo možné odpovědět, je nezbytné podívat se na to, z čeho se vejce vlastně skládá. Jistě se vám teď vybavil důvěrně známý bílek a žloutek. Tyto složky jsou ale kupodivu v menšině. Běžné slepičí vejce totiž obsahuje zejména vodu, která představuje přibližně tři čtvrtiny jeho hmotnosti. Mezi další součásti patří také tuky, ukryté předevšímve žloutku, nebo třeba cholesterol.
Bílek a žloutek tvoří složité chemické látky, které se označují jako bílkoviny neboli proteiny. Jsou rozpuštěny ve vodě a jejich dlouhé molekuly nemohou skrze blánu, která je obklopuje, proniknout. Molekuly vody jsou však mnohem menší, a blána pro ně proto nepředstavuje žádnou velkou bariéru. Dovnitř vajíčka je navíc žene jev označovaný jako osmóza.
Pokud vedle sebe máme dva roztoky oddělené tenkou membránou (v našem případě vaječnou blánou), která je propustná pro molekuly rozpouštědla (vodu), budou se molekuly rozpouštědla pohybovat tak, aby se koncentrace obou roztoků vyrovnaly. A protože je uvnitř vejce roztok bílkovin, zatímco vně se nachází pouze čistá voda, je směr pohybu molekul vody jednoznačný. Závěrem se podívejme i na to, co se děje při vaření vajíčka. Proměna jeho obsahu samozřejmě úzce souvisí s teplotou. Bílkoviny jsou totiž na vyšší teploty citlivé. K prvním změnám bílku a žloutku dochází již při teplotě kolem šedesáti stupňů Celsia. V tu chvíli se začíná měnit struktura vaječných bílkovin, což se navenek projeví jejich utuhnutím. Právě proto můžeme docílit různé konzistence vařených vajec, počínaje vejcem na hniličku a konče vejcem natvrdo.
Pokud ale chcete o Velikonocích vybočit z tradic a překvapit, neváhejte a pusťte se do přípravy „gumového“ vajíčka.
