I přesto se Agatha Christie těší větší popularitě v zahraničí než v rodné Británii. Včera se o ní nezmínily žádné významné britské noviny, ačkoliv 12. ledna uplynulo přesně třicet let od spisovatelčiny smrti.
Oxfordský průvodce anglickou literaturou uvádí, že styl Agathy Christie je nevýrazný, a mnoho britských literátů tvrdí, že její postavy se jeví jako příliš šablonovité. Možná právě to se ale paradoxně stalo základem jejího úspěchu.
Tajemství spisovatelčiny obliby totiž nedávno zkoumali vědci z univerzit v Londýně, Birminghamu a Warwicku a přišli na to, že právě kritizovaný nevýrazný styl a jednoduché věty stupňují čtenářovo napětí.
Christie používala běžnou, prostou angličtinu a důsledně se vyhýbala slovíčkaření, které by odvádělo čtenářovu pozornost od zápletky a důležitých stop. Navíc dokázala prolomit kulturní bariéry mezi jednotlivými zeměmi, o čemž svědčí například obrovský zájem Japonců o její romány nebo fakt, že je nejpopulárnější autorkou ve Francii.
Samotná Británie však na první dámu zločinu rovněž nezanevřela: i letos se na počest spisovatelky uskuteční řada akcí v jihoanglickém městě Torqay, kde se Agatha Christie v roce 1890 narodila jako Agatha May Clarissa Millerová.
V nedalekém Greenway se navíc rekonstruuje dům, který si spisovatelka koupila v roce 1938 a který se stal dějištěm zločinu v několika jejích detektivkách. Za dva roky z něj má být muzeum jeho někdejší majitelky.
Loni v září také v Británii proběhl oficiální Týden Agathy Christie, kterým si veřejnost připomněla výročí vydání spisovatelčiny první knihy. Tou se v roce 1920 stala Záhada na zámku Styles, kde se poprvé objevila postava Hercula Poirota, výstředního belgického detektiva s vejčitou hlavou a pečlivě navoskovaným knírkem.
Další dílo, Vražda Rogera Ackroyda, následovalo až po šestileté odmlce, a vyvolalo značný rozruch. V závěru knihy totiž vyšlo najevo, že vrahem je vypravěč, který čtenáře s vraždou milionáře Ackroyda seznámil.
Nečekané rozuzlení se nelíbilo ostatním britským detektivkářům, kteří spisovatelku obvinili z toho, že tahá čtenáře za nos. Veřejnost si ale autorku zamilovala a na její romány se začaly stát fronty. Velkou oblibu si v následujících letech získaly tituly Deset malých černoušků či Vražda v Orient-expresu. Christie měla úspěch i s divadelní hrou Past na myši. Ta se v londýnském West Endu hraje už od roku 1952 a vstoupila tak do historie jako nejdéle uváděné představení.
Na rok 2006 připadají hned dvě kulatá výročí královny zločinu - to druhé se týká záhadného zmizení Christie, které se odehrálo v prosinci 1926. Tehdy se spisovatelka rozcházela se svým prvním manželem, pilotem Archibaldem Christiem, a navíc jí zemřela matka. Otřesená Christie nasedla do auta a odjela, aniž by se komukoliv zmínila o svých plánech.
Vůz objevili následujícího dne policisté: kapotu měl zabořenou do křoví a napůl visel ze srázu. Po spisovatelce se slehla zem. Až po deseti dnech ji poznali lidé ve městě Harrogate, kde se ubytovala v hotelu U Staré labutě. Christie nikdy neprozradila, co se jí tehdy stalo.
Oxfordský průvodce anglickou literaturou uvádí, že styl Agathy Christie je nevýrazný, a mnoho britských literátů tvrdí, že její postavy se jeví jako příliš šablonovité. Možná právě to se ale paradoxně stalo základem jejího úspěchu.
Tajemství spisovatelčiny obliby totiž nedávno zkoumali vědci z univerzit v Londýně, Birminghamu a Warwicku a přišli na to, že právě kritizovaný nevýrazný styl a jednoduché věty stupňují čtenářovo napětí.
Christie používala běžnou, prostou angličtinu a důsledně se vyhýbala slovíčkaření, které by odvádělo čtenářovu pozornost od zápletky a důležitých stop. Navíc dokázala prolomit kulturní bariéry mezi jednotlivými zeměmi, o čemž svědčí například obrovský zájem Japonců o její romány nebo fakt, že je nejpopulárnější autorkou ve Francii.
Samotná Británie však na první dámu zločinu rovněž nezanevřela: i letos se na počest spisovatelky uskuteční řada akcí v jihoanglickém městě Torqay, kde se Agatha Christie v roce 1890 narodila jako Agatha May Clarissa Millerová.
V nedalekém Greenway se navíc rekonstruuje dům, který si spisovatelka koupila v roce 1938 a který se stal dějištěm zločinu v několika jejích detektivkách. Za dva roky z něj má být muzeum jeho někdejší majitelky.
Loni v září také v Británii proběhl oficiální Týden Agathy Christie, kterým si veřejnost připomněla výročí vydání spisovatelčiny první knihy. Tou se v roce 1920 stala Záhada na zámku Styles, kde se poprvé objevila postava Hercula Poirota, výstředního belgického detektiva s vejčitou hlavou a pečlivě navoskovaným knírkem.
Další dílo, Vražda Rogera Ackroyda, následovalo až po šestileté odmlce, a vyvolalo značný rozruch. V závěru knihy totiž vyšlo najevo, že vrahem je vypravěč, který čtenáře s vraždou milionáře Ackroyda seznámil.
Nečekané rozuzlení se nelíbilo ostatním britským detektivkářům, kteří spisovatelku obvinili z toho, že tahá čtenáře za nos. Veřejnost si ale autorku zamilovala a na její romány se začaly stát fronty. Velkou oblibu si v následujících letech získaly tituly Deset malých černoušků či Vražda v Orient-expresu. Christie měla úspěch i s divadelní hrou Past na myši. Ta se v londýnském West Endu hraje už od roku 1952 a vstoupila tak do historie jako nejdéle uváděné představení.
Na rok 2006 připadají hned dvě kulatá výročí královny zločinu - to druhé se týká záhadného zmizení Christie, které se odehrálo v prosinci 1926. Tehdy se spisovatelka rozcházela se svým prvním manželem, pilotem Archibaldem Christiem, a navíc jí zemřela matka. Otřesená Christie nasedla do auta a odjela, aniž by se komukoliv zmínila o svých plánech.
Vůz objevili následujícího dne policisté: kapotu měl zabořenou do křoví a napůl visel ze srázu. Po spisovatelce se slehla zem. Až po deseti dnech ji poznali lidé ve městě Harrogate, kde se ubytovala v hotelu U Staré labutě. Christie nikdy neprozradila, co se jí tehdy stalo.
