Nařízení se začalo uplatňovat 5. srpna 1937 a oficiálně se represe měly týkat "bývalých kulaků, kriminálníků a dalších antisovětských elementů". Mezi oběťmi však bylo také mnoho intelektuálů, spisovatelů a umělců.
ČTĚTE TAKÉ: |
Sovětský diktátor Josif Stalin svým nařízením zavedl systém takzvané "trojky", kdy místní hodnostáři získali pravomoci rozhodovat o osudu údajných nepřátel režimu. Konkrétně mohli šéf místní tajné policie (NKVD), tajemník místního výboru komunistické strany a oblastní prokurátor odsoudit bez soudu k dlouholetému vězení nebo k smrti bývalé kulaky, bělogvardějce, carské funkcionáře, zástupce církví či údajné špiony. Perzekuce se měla týkat i jejich rodinných příslušníků. Rozkaz 00447 předpokládal dva druhy trestů: internaci v táborech či vězeních na dobu osmi až deseti let, nebo popravu. Pro každý region a republiku byly dokonce stanoveny kvóty.
Represe rozpoutal Stalin naplno již po 17. sjezdu komunistické strany v roce 1934, kdy při tajné volbě generálního tajemníka dostal populární Sergej Kirov více hlasů než on. Stalin to tak nenechal a výsledky voleb zmanipuloval. Ze 139 členů a kandidátů ústředního výboru zvolených na tomto sjezdu jich bylo později 98 zastřeleno; stejnou čistku provedl Stalin i mezi hlasujícími delegáty tohoto "sjezdu vítězů". Ve stejném roce byl zabit Kirov, na jehož vraždě se Stalin podle historiků nesporně podílel a jehož smrti využil i k likvidaci protivníků, možných nositelů odlišných názorů, ale hlavně k vytvoření atmosféry strachu. Ta postupně zahltila všechny aspekty života v zemi.
Symbolem Stalinských "čistek" se kromě rozkazu 00447 staly hlavně tři takzvané moskevské procesy s údajnými nepřáteli státu. Podle odtajněných sovětských archivů zatkla NKVD během let 1937 a 1938 asi 1,5 milionu lidí, z nichž bylo přes 680.000 zastřeleno. Podle některých odhadů byl počet obětí "čistek" ještě vyšší. Odhady počtu obětí celé Stalinovy hrůzovlády se pohybují od deseti až do 40 milionů.
