Školy, jejichž absolventi se potýkají s nezaměstnaností, by pak prý měly přijmout ještě méně studentů. Teoreticky mohou školy nabrat studentů kolik chtějí, ministerstvo jim to ale nezaplatí. Stát tak chce bojovat s masovým nárůstem vysokoškoláků.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Já s tím problém nemám. Za prvé skutečně klesá počet osob, které by mohly aspirovat na studium na vysoké škole. Za druhé pokud by neklesl počet financovaných studentů, tak klesne normativ, to znamená klesnou průměrné výdaje na jednoho studenta," uvedl Fischer. Vadí mu ale, že ministerstvo představilo školám tento návrh až nyní, kdy už do přijímacích zkoušek nezbývá moc času, a školy tak o návrhu nemohou diskutovat.
V tomto akademickém roce se zapsalo do bakalářského studia přes 86 000 lidí, asi tři čtvrtiny populačního ročníku. Přitom podle plánu ministerstva by měly do roku 2015 jít studovat do bakalářského programu jen dvě třetiny ročníku. Ještě větší pokles čeká v příštích letech magistry.
Nyní na dvouleté navazující programy odchází studovat 37 000 lidí, asi 76 procent čerstvých absolventů bakalářského studia. "Z těch, kteří absolvují bakalářské studium, jenom polovina má postoupit do navazujícího magisterského studia," vysvětlil Fischer plány ministerstva. Ke snížení celkového počtu nově zapsaných studentů by přitom beztak došlo, protože už teď se na středních školách projevuje demografický úbytek dětí.
Ministerstvo chce ale tímto krokem zároveň šetřit, méně studentů totiž znamená méně výdajů. Podle střednědobého výhledu by měl školám klesnout příští rok rozpočet o 14 procent, ze současných 18,8 miliardy na 16,1 miliardy.
