Na předváděcí akci v Praze řekl ředitel Vojenského technického ústavu Václav Irovský. Zájemci o koupi dálkově ovládaného "letadélka" zaplatí v nejlevnější variantě zhruba 300.000 až půl milionu korun, uvedl ředitel úseku vývoje bezpilotních létajících prostředků Jiří Kuzdas.
Podle Irovského mají Češi na vývoj malých dálkově ovládaných sledovacích letadel a vrtulníků značně menší rozpočet, než jakým disponují jejich kolegové a konkurenti v zahraničí. Prostředky poskytuje ministerstvo obrany, pod které ústav spadá. Jeho zaměstnanci prý ale pracují jako "parta nadšenců". "Nesnažíme se vyvíjet velké funkční celky, ale specializovaná zařízení do bezpilotních prostředků," uvedl Irovský.
Revoluční autopilot
Podle ředitele je úspěchem technického ústavu vyvinutí systému autopilota, který dokáže létající stroj držet ve vzduchu sám, takže operátor na zemi jeho pohyb pouze občas koriguje. "Autopilot je zařízení, které dokáže ovládat jak letadlo, tak vrtulník za jakýchkoli klimatických podmínek," vysvětlil Irovský. Právě možnost použít jedno zařízení pro různé vyvíjené prostředky považuje za značnou výhodu českého řešení.
Vojenský technický ústav vývoj bezpilotního letadla Optoelektron dokončil nedávno. Zařízení váží 6,5 kilogramu a může být použito například pro vzdušný průzkum nebo sledování demonstrací. "Optoelektron je poháněn elektrickým motorem, takže je tichý. Létat může do deseti kilometrů od místa vzletu," uvedl Kuzdas.
Bezpilotní prostředek je ovládán ze země prostřednictvím počítačového tabletu. O většinu letu se ale stará autopilot, který sleduje předem nastavenou dráhu letu. Lze mu také zadat, aby sledoval určitý cíl, například automobil, který optika přístroje dokáže rozeznat. "Není potřeba žádného zkušeného modeláře, který by letoun ovládal až po několikaletém výcviku. Nácvik je otázkou řádově hodin," vysvětlil Kuzdas.
Sestaveno za deset minut
Výhodou Optoelektronu je podle něj také fakt, že ho lze jednoduše demontovat bez použití nářadí. Lze ho tak využít pro průzkum terénu vojenskými jednotkami nasazenými například v zahraničních misích. Letět údajně může do deseti minut od počátku sestavování. Průzkum terénu má na starost kamera umístěna v přídi letounu, lze použít zařízení pro denní i noční snímání. Obrazové informace stroj sám přenáší do řídicí centrály.
V rámci grantu od ministerstva vnitra vyvíjí Vojenský technický ústav také větší bezpilotní letadlo Sokol, které váží zhruba 20 kilogramů a je vybaveno pokročilejší technikou. Až bude zcela dokončeno, bude ho moci využít policie nebo Integrovaný záchranný systém. Podle Kuzdase je nyní kompletován první funkční vzor, vývoj bude dokončen pravděpodobně v roce 2014.
Cílem projektu vývoje bezpilotních prostředků je mimo jiné najít levnou cestu, jak pro účely pozorování ze vzduchu nahradit policejní vrtulník, jehož provoz je nákladnější než nasazení malého sledovacího nepilotovaného vrtulníku.
