Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Zdraví

Výzkum epilepsie? Lékařům pomáhají i nanoroboti

Magnetická rezonance (ilustrační foto)

Magnetická rezonance (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Doporučujeme
Současný medicínský výzkum epilepsie směřuje k personalizované léčbě. Pozornost expertů je přitom především zaměřena na pacienty, u nichž dosavadní léčba není účinná.
  6:17

V komplikovaných případech, kdy běžná léčba nezabírá, se lékaři neobejdou bez vědeckých spolupracovníků. „Současný výzkum epilepsie je příkladem mezioborové spolupráce, kromě lékařů a neurobiologů se na němpodílejí i molekulární genetici, matematici, fyzikové, biotechnologové a bioinženýři,“ říká docent Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu AV ČR.

Podle jeho názoru je právě díky této spolupráci možné odhalit nové možnosti, jak léčit epilepsii jinými než tradičními farmakologickými metodami. V popředí celosvětového zájmu vědců jsou v současnosti molekulárně genetické metody, díky nimž by bylo možné „umravnit“ epileptické neurony natolik, aby nevyvolávaly epileptické záchvaty.

Jak funguje mozek

Velká pozornost je věnována také výzkumumozku, na který současní vědci pohlížejí jako na síťovou strukturu, jejíž jednotlivé oblasti jsou mezi sebou komplikovaně propojené. Pokud by se podařilo lépe pochopit její fungování, pak by bylo možné zároveň lépe proniknout i k podstatě vzniku epileptických záchvatů a možnostem, jak jim zabránit.

Biotechnologové se spolu s bioinženýry zaměřují na vývoj speciálních implantátů, které by kopírovaly tvar mozku a umožňovaly dlouhodobě sledovat a zpracovávat elektrickou aktivitu v mozku. A díky tomu i lépe předpovídat zvýšené riziko vzniku epileptických záchvatů. Právě nepředvídatelnost a náhodnost je totiž jednou z jejich hlavních a nepříjemných vlastností.

Velmi zajímavě a slibně se také rýsuje výzkum v oblasti nanotechnologií a nanorobotů, s jejichž pomocí by bylo možné cíleně zavést léky pouze do oblasti epileptického ohniska.

Velkou nadějí je i genová terapie, kterou ovšem mnozí v současné době považují tak trochu za sci-fi. Londýnští vědci však už experimentálně prokázali, že zanesení určitého genu do epileptického ohniska vede k vymizení epilepsie. A momentálně probíhají diskuseomožnostech ověřit tyto poznatky i v klinické studii. Experti se mimo jiné dotazovali také epileptiků, zda by případně dali přednost genové terapii či chirurgickému zákroku. Řada z nich se přitom přikláněla k méně invazivní genové terapii než k odstranění části mozku vyvolávající záchvaty. 

Výzkum od laboratoře až po postel

„Současný výzkum lidských onemocnění vyžaduje postup, který se označuje od laboratoře až po postel s pacientem,“ říká docent Přemysl Jiruška, „jedině tak je možné zkvalitňovat léčbu a diagnostiku epilepsie.“

Podle jeho slov se v České republice bojuje na všech frontách. Pracovníci Fyziologického ústavu AV ČR se ve spolupráci s Ústavem informatiky AV ČR zaměřují na pochopení dlouhodobých změn v mozkové aktivitě, které zvyšují náchylnost mozku vytvářet záchvaty.

S lékaři z Centra pro epilepsie ve Fakultní nemocnici v Motole a kolegy z ČVUT zároveň velmi úzce spolupracují i na zkvalitnění diagnostických metod, které by umožňovaly určit oblast mozku, v níž záchvaty vznikají, a tím i zkvalitnit výsledky chirurgické léčby.

Jedním zmoderních směrů léčby onemocnění mozku, který je intenzivně studován, představují technologie nanorobotů. S jejich pomocí by bylo možné dopravit do poraněné části mozku látku, která by vychytávala volné radikály, jež se po úrazu mozku uvolňují a mohou vést ke vzniku epilepsie. Další odborníci pak testují nové léky a usilovně pátrají po mechanismech vzniku epileptických záchvatů i přidružených onemocnění. Britská organizace Epilepsy Research UK, podporující výzkum epilepsie, před časem uspořádala na Facebooku anketu mezi epileptiky, v níž zjišťovala, na co by se měl ještě výzkum epilepsie do budoucna zaměřit.

Více než polovina osob uvedla, že by bylo třeba se důkladněji zabývat poruchami paměti, jež epileptiky vedle záchvatů také často obtěžují. Výzkum epilepsie ovšem zahrnuje i společenské aspekty tohoto onemocnění.

Autor:

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Administrativní pracovník

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Praha