Celou událost na svých snímcích zachytil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom španělský deník El Mundo.
Týmy badatelů z Byrdova polárního výzkumného střediska v americkém Ohiu a Antarktického geovesmírného informačního střediska v Minnesotě sledovaly satelitní záběry, aby zkontrolovaly změny v ledové vrstvě a ledovcích v Grónsku. A už od 6. července zaznamenali, jak se blok ledu začíná odtrhávat.
"Ačkoliv se ledy takové velikosti odtrhávaly z Jakobshavnu i jiných ledovců už v minulosti, tentokrát je to neobvyklé, jelikož k tomu dochází těsně po teplé zimě, během níž se nevytvořil žádný led v okolním zálivu," vysvětlil Thomas Wagner z vědeckého kryosférického programu NASA.
"Zatímco se zjišťuje přesný vztah mezi těmito událostmi, platí teorie, že oteplování oceánů je zodpovědné za tání ledů v Grónsku a Antarktidě," dodal.
Badatelé chtějí využít snímky z různých družic, mezi nimiž jsou i Landsat, Terra či Aqua, aby získali široký přehled změn zaznamenaných v ledové pokrývce na obou pólech. Už ve dnech předcházejících odtržení dostal tým záběry ze satelitu DigitalGlobe, jež ukazovaly vznik velkých zlomů a trhlin.
Ledovec Jakobshavn Isbrae leží na západním pobřeží Grónska a za posledních 160 let se zmenšil o více než 45 kilometrů, z toho deset kilometrů ubylo v posledním desetiletí. S tím, jak se ledovec zmenšoval, zároveň se také rozděloval na dvě části - severní a jižní. Obrovský blok se v uplynulém týdnu oddělil v severní části.
Vědci odhadují, že více než deset procent všech ledovců, jež se odtrhnou v Grónsku, pocházejí právě z Jakobshavnu. Předpokládá se, že právě tento ledovec je největším přispěvatelem při zvyšování mořské hladiny na severní polokouli.
