Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Za šíření příušnic může asi slábnoucí imunita, říká odbornice

Zdraví

  6:35
Nejčastěji onemocněli příušnicemi Jihočeši. Komplikace jsme zaznamenali zejména u neočkovaných osob, říká Jitka Luňáčková, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje.
Očkování (ilustrační foto)

Očkování (ilustrační foto) foto: Lidové noviny

LN V Jihočeském kraji byl letos hlášen nejvyšší výskyt příušnic ze všech českých krajů. S čím to může souviset?
Onemocnění loni postihlo sousední kraj Vysočina. Odsud se pravděpodobně začalo šířit k nám v době maturitních plesů. Nejvíce postiženou skupinou byli na přelomu letošního a loňského roku především studenti středních škol. Zvýšený výskyt příušnic u mladých lidí může také souviset s tím, že v průběhu zimních měsíců a na počátku jara došlo u nás k nárůstu chřipkových onemocnění, která mohla oslabit jejich imunitní systém.

LN Jaká byla u vás situace v předchozích letech?
Plošné očkování proti příušnicím s probíhá v České republice od roku 1987. Epidemický výskyt příušnic jsme v našem kraji zaznamenali od té doby poprvé. Onemocněly přitom nejen neočkované, ale i očkované osoby. Jedním z možných důvodů, proč onemocněli i vakcinovaní lidé, může být slábnutí imunity. V souvislosti s tím mohla u těchto osob postupně poklesnout hladina ochranných protilátek vytvořených po očkování.

Těhotné ženy by měly být očkovány proti černému kašli, tvrdí odborníci

LN Kdo kromě středoškoláků ještě onemocněl?
Nejpostiženější skupinou byli mladí lidé ve věku 15–19 let. Onemocněly ovšem i 10- až 14leté děti ze základních škol. A také mladí dospělí ve věku 20–24 let.

LN Jak často se u těchto pacientů vyskytly komplikace?
Většina onemocnění proběhla bez komplikací. Klinický průběh příušnic byl mírný, pacienti měli obvykle zvýšenou teplotu, stěžovali si na bolesti svalů a hlavy, někdy se objevil zánět dýchacích cest. Někteří pacienti se stali přenašeči příušnic, přestože u nich onemocnění proběhlo bez jakýchkoliv příznaků. Komplikace se vyskytly asi u čtyř procent nemocných, převážně pak u těch, kteří nebyli očkováni. Kromě zánětu mozkových blan jsme zaznamenali i záněty varlat u mužů.

LN Byl průběh onemocnění jiný u dětí než u dospělých?
Děti jsou očkované, a proto u nich měly příušnice většinou mírný průběh. Mnohdy se dokonce ani neobjevil otok příušní žlázy. U dospělých bylo pak onemocnění ve většině případů provázeno typickými příznaky – otokem příušní žlázy, únavou a bolestmi hlavy. Asi u tří procent mužů se vyskytla komplikace v podobě zánětu varlat.

LN Odborníci se až dosud domnívali, že příušnice člověk prodělá jen jednou. Jeden z jihočeských fotbalistů všakúdajně onemocněl dvakrát během pěti let. Jak to?
Prodělané onemocnění skutečně poskytuje pacientovi celoživotní imunitu. Problém ovšem někdy nastává při diagnostice. Otok příušní žlázy mohou totiž způsobit nejen viry příušnic, ale například i adenoviry nebo parvoviry. Skutečného původce nemoci dokáže odhalit pouze laboratorní vyšetření. Vpřípadě jihočeského fotbalisty šlo tedy s největší pravděpodobností o dvě různá onemocnění. Pokud chybí laboratorní vyšetření, je velmi obtížné zpětně prokázat skutečného původce nemoci.

LN Kolik nemocných jste v průběhu epidemie zaznamenali?
Od začátku letošního roku jsme v našem kraji zaznamenali 1811 případů onemocnění příušnicemi. Zhruba polovina z nich byla laboratorně potvrzena. V ostatních případech můžeme hovořit pouze o pravděpodobném nebo možném onemocnění, které souvisí s epidemiologickou situací.

LN Zaváděli jste u vás nějaká speciální preventivní opatření?
Protiepidemická opatření jsme projednávali s vedením škol, sportovních klubů a jiných kolektivů. Virus příušnic se vylučuje slinami a močí, k přenosu dochází kapénkovou infekcí nebo přímým kontaktem. Zdůrazňovali jsme proto, že je třeba omezit na minimum školní i mimoškolní aktivity, při nichž se žáci a studenti potkávají. Rozhodně by si také navzájem neměli půjčovat osobní věci, mobilní telefony a podobně. Díky těmto opatřením je možné zabránit dalšímu přenosu infekce.

LN A co se dá dělat, když už pacient onemocní?
Stále je nutné dodržovat základní léčebná a protiepidemická opatření. Zejména izolovat nemocné od těch zdravých. Podle závažnosti onemocnění se pacienti léčí buď doma, nebo na infekčních odděleních nemocnic. Vždy je také třeba počítat s tím, že nemocný je infekční zhruba týden před vznikem otoku příušní žlázy a týden po odeznění příznaků. Důležité je proto, aby se do kolektivu vrátil až po nezbytné rekonvalescenci.

LN Jak by se dalo nejlépe zabránit dalšímu šíření nemoci?
Důležitým preventivním opatřením stále zůstává očkování. A to i přesto, že se letos příušnice vyskytly také u vakcinovaných osob. V současné době se děti očkují v 15 měsících věku, druhou dávku dostávají za 6–10 měsíců od té první. V souvislosti se zvýšeným výskytem příušnic nyní odborníci uvažují o změně očkovacího kalendáře, o posunutí druhé dávky do pozdějšího věku. Podobné rozhodnutí bude ale možné učinit, až budeme mít pohromadě dostatek potřebných důkazů.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!