Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Zájem o naše projekty je obrovský, říká ředitel Technologické agentury

Věda

  13:56
Zdejší prostředí dovedou nejlépe posoudit právě hodnotitelé z Česka, domnívá se Karel Klusáček. Stojí v čele nově založené instituce, která má podpořit převod výsledků z laboratoří do praxe. Technologická agentura v podstatě poskytuje peníze na důvěryhodné sliby, a proto je podle Karla Klusáčka důležité dobře hlídat jejich plnění.

Kdo může nyní u Technologické agentury žádat o peníze?

Spustili jsme první program s označením Alfa. Má trvat šest let a je určen výzkumným organizacím a firmám, které se zaměřují na progresivní technologie, energetiku a ochranu životního prostředí či na udržitelný rozvoj dopravy.

V březnu jsme vyhlásili první výzvu pro přihlašování do tohoto programu, v rámci ní se rozdělí 817 milionů korun. Další dvě výzvy budou následovat v letech 2012 a 2013. Očekáváme, že celkem podpoříme asi 750 projektů. Na základě zkušeností z podobných programů odhadujeme, že ve dvou třetinách půjde o spolupráci firem a výzkumných organizací.

Proč není spolupráce vědců s podniky povinná?

Nezdálo se nám spravedlivé, abychom například menší firmu, která má vlastní vývojové a výzkumné kapacity, z formálních důvodů nutili ke spolupráci třeba s vysokou školou. Řešili jsme to raději bonifikací – z celkových sto bodů, které může zájemce o peníze z programu Alfa při hodnocení získat, se za spolupráci dává dvacet.

Osobnost

Karel Klusáček

Narodil se roku 1947 v Kutné Hoře.

Je absolventem Vysoké školy chemicko-technologické, oboru chemická technologie.

Získal titul MBA na Sheffield Hallam University ve Velké Británii.

Pracoval v Ústavu chemických procesů Akademie věd, pak přešel do Technologického centra Akademie věd ČR, kde se věnoval transferu technologií.

Nyní je ředitelem Technologického centra a zároveň vede vznikající Technologickou agenturu ČR.

Působí jako expert Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) pro výzkumnou politiku, technologický foresight a podnikatelské inkubátory.
Zastupuje Česko v Evropském výboru pro vědu a technický výzkum (CREST).

Podílel se na přípravě Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR.

Je také stanoveno, že partneři se musí na řešení, nákladech a výsledcích projektu podílet minimálně deseti procenty. Mnohdy ale bude pro hodnotitele velmi obtížné posoudit, zda je zvolený podíl spolupráce vyvážený a správný. Tedy jestli je partnerství skutečné.

Jak vypadají další kritéria?

Hodnotí se novost projektu, jeho aplikační potenciál, uchazeči by měli doložit, že je o jejich výsledky zájem v praxi. Posuzuje se například také kvalita týmu. To vše jsou celkem běžná kritéria. Od dalších programů na podporu vědy a výzkumu se však Alfa odlišuje například tím, že bere v úvahu, co by se stalo, kdyby zájemce peníze nedostal.

Technologická agentura bude navíc projekty, které získají podporu, sledovat průběžně. Naši pracovníci se přijedou podívat do firmy či výzkumné instituce, vytvoří bilanci toho, co se povedlo a co ne. V podstatě poskytujeme peníze na důvěryhodné sliby. Musíme hlídat, jak byly naplněny.

V posledním roce projektu budeme vyžadovat plán uplatnění získaných výsledků v praxi během následujících tří let.

Mezi hodnocené výsledky jste zařadili třeba patenty a prototypy, ale například i certifikovanou metodiku nebo software. Ty jsou považovány za velmi měkké výsledky. Někteří vědci o nich prohlašují, že se dají vytvořit za pár hodin...

Jsou výsledky silné i slabší, jejich význam musí vzít v úvahu oponenti projektů. Nepřišlo nám dobré takové výstupy vyškrtnout, protože jde o cenné výsledky aplikovaného výzkumu.

Díváte se i do minulosti? Řada firem už získala miliony na výzkum třeba v programech vypisovaných jednotlivými ministerstvy, některé nedospěly k výraznějším výsledkům...

Existuje veřejná databáze výsledků výzkumu. Oponenti mají povinnost se tam podívat a podle toho i hodnotit.

Jak získáváte oponenty?

Na webových stránkách Technologické agentury máme interaktivní formulář, kde se nám hodnotitelé hlásí. Už jich máme několik stovek. Existují i skupiny oponentů pro jiné programy, nemůžeme se sice kvůli ochraně osobních údajů dostat k databázím s jejich kontakty, ale vzkázali jsme jim, ať se u nás zaregistrují. Další cestou je osobní oslovování.

Každý projekt musí mít dva oponenty. Vylosuje je počítač a náš pracovník pak zkontroluje, zda u nich nehrozí konflikt zájmů. Nemůžeme ale jednoho člověka přehltit posuzováním třeba deseti projektů, takže oponentů budeme potřebovat opravdu spoustu.

Máte i zahraniční oponenty?

Ne. Alfa je národní program. Výsledky se mají uplatnit v Česku a pomoci nám zvýšit konkurenceschopnost. Zdejší prostředí dovedou nejlépe posoudit právě hodnotitelé z Česka. Zahraniční oponenti by také byli dražší.

Budete zveřejňovat posudky oponentů?
Chceme být hodně otevření a nic netajit. Po vyškrtnutí jmen hodnotitelů budou posudky přístupné lidem z příslušného projektu. O jejich zveřejnění třeba na webu však neuvažujeme, protože obsahují strategické úvahy firem a jejich obchodní plány.

Nechceme, aby se dostaly do rukou konkurence, a bylo by to dokonce v rozporu s Obchodním zákoníkem.

Zveřejníme ale pořadí projektů, a to i neúspěšných. Podrobně budeme také informovat o sporných případech – když například rada programu nebo předsednictvo Technologické agentury rozhodnou v rozporu s oponenty. Ovšem předpokládáme, že k tomu bude docházet zřídka.

Musí se zájemci o podporu na projektu finančně podílet?

Každý projekt může celkově získat maximálně osmdesátiprocentní podporu. Výzkumné organizace dostanou až sto procent, firmy pak v závislosti na velikosti a na typu výzkumu maximálně 80 procent. Experimentální vývoj ve velkém podniku se ale například dočká nanejvýš čtvrtinové podpory.

Pokud se třeba univerzita nebo jiná výzkumná organizace rozhodne zapojit do projektu sama, musí dodat dvacet procent peněz z neveřejných zdrojů – třeba ze zisků z prodeje patentů. Ale věřím, že i tohle bude pro některá pracoviště zajímavá varianta. Přece jen si de facto za dvě koruny koupí dalších osm korun. Věda je prostě také byznys.

A jaký je zatím zájem o první výzvu programu Alfa?
Obrovský. Alespoň podle toho, jak navštěvované jsou informační semináře a kolik přichází dotazů. Někteří zájemci už se i přihlásili. Ale čas je do května a bývá zvykem, že nejvíce přihlášek dorazí poslední den, takže konkrétní počty zájemců se zatím nedají odhadnout.

V létě bude probíhat hodnocení projektů. S vybranými zájemci budeme před koncem roku v rámci takzvaných negociací jednat o případných úpravách rozpočtu, přesnějším zaměření projektu atd. Koncem roku se budou podepisovat kontrakty a v lednu 2011 by měli vybraní zájemci dostat peníze.

Jaké další programy připravujete?

Chystáme program Omega, který se má soustředit na aplikovaný výzkum ve společenských vědách, hlavně v ekonomii a sociologii. Půjde na něj zatím 54 milionů a vyhlásíme ho příští rok.

Kromě toho chystáme program Beta, který bude na rozdíl o Alfy a Omegy založen na veřejných zakázkách – ministerstva nám sdělí, co by potřebovala vyzkoumat, a my na to v rámci možností vypíšeme soutěž. Na něj je zatím připraveno 100 milionů.

Jak se Technologická agentura jako taková rozjíždí?

Nyní máme asi deset zaměstnanců, letos se chceme dostat na osmnáct. Cílem je až 40 lidí. Budou zajišťovat chod agentury a administrativu programů. I nyní je ovšem kupodivu problém sehnat kvalifikované zaměstnance, kteří by měli zkušenosti s podobnými programy.

Jste spokojen se stávajícím obsazením čela Technologické agentury?

Ano, v mém minitýmu je pět lidí, každý je trochu jiný a každý do toho něco vnáší. Předsednictvo musí být schopné vybudovat agenturu de facto na zelené louce. Tomu odpovídá i jeho výběr. Není to rozhodně podle klíče, kdo aplikoval nejvíce vědeckých poznatků, ten půjde do čela agentury. Ale myslím, že každý má dělat to své. Špičkový vědec by neměl být nucen šéfovat ústavu.

Autor: