Díra v ozónové vrstvě napomáhala tvorbě světlejších mraků, které obsahovaly více vlhkosti a pomáhaly chránit oblast okolo Antarktidy před oteplováním způsobeným skleníkovými plyny. "Obnova ozónové vrstvy tento jev otáčí," řekl Ken Carslaw z Univerzity v Leedsu.
"Ve výsledku tak dojde k oteplování v určitých částech jižní polokoule." Objevení ozónové díry nad Antarktidou v polovině osmdesátých let vyvolalo obecné zděšení vzhledem k tomu, že vrstva chrání živé organizmy před nebezpečným ultrafialovým zářením. Její porušení bylo podle vědců zapříčiněno zejména používáním freonů, které se užívaly kupříkladu v lednicích, klimatizacích a aerosolových sprejích. Snahy ekologických hnutí vedly k výraznému snížení jejich produkce.
Vědci, kteří analyzovali meteorologická data z let 1980 až 2000, zjistili, že ozónová díra přispívala k tvorbě větrů, díky kterým se do atmosféry dostalo více mořské soli. Ta přispívala k tvorbě světlejších mraků, jenž odrážely více slunečního světla a lépe tak chránily jižní polokouli před oteplováním.
Závěry studie ale zpochybnila Judith Perlwitzová z Coloradské univerzity, podle které budou s postupným oteplováním růst také rychlosti větrů a tvorba světlejších mraků se opět obnoví. Oteplování jižní polokoule tak prý nezáleží pouze na ozónové díře, která se má zacelit nejdříve v roce 2060.
