„První požár byl obrovský, způsobil škody za 8000 zlatých. Žárem popraskaly okenní kamenné římsy, sloupy, roztavily se měděné pláty okapů, shořely krovy, následně spadla střešní krytina,“ uvedla kastelánka. Šerkopová hledá v českých archivech, jela i do Vídně, kde si z lichtenštejnského fondu udělala kopie 400 dopisů a dalších dokumentů. Zhruba tři sta let staré texty psané špatně čitelným kurentem a švabachem si postupně nechává překládat. Z nich vyplynulo, že kníže obdržel o požáru podrobnou zprávu. „Je to velmi zajímavá výpověď dvou tesařů, purkrabího, drába a komorníka o možných příčinách požáru,“ řekla kastelánka.
Zámku se nevyhnuly ani další požáry. V roce 1719 byl již zámek opravený a předpokládá se, že jej zasáhl blesk. Škody byly zhruba stejné jako při prvním požáru. Shořelo prostřední schodiště, střecha, krovy a oheň se dostal i do sklepení.
Třetí požár v roce 1754 byl natolik devastační, že se šlechtický rod rozhodl srovnat zámek se zemí. Zbyla jedna třípatrová věž a téměř 800 metrů čtverečních sklepení, které sloužilo jako zásobárna potravin. Obě místa jsou přístupná veřejnosti od roku 2008. „Bohužel, o třetím požáru toho moc nevíme, jsou to jen povídačky, že hořelo od špatně opraveného komína,“ řekla Šerkopová.
  |
Nový zámek navrhl významný architekt italského baroka Domenico Martinelli. Stavěl se v letech 1700 až 1712 pro majitele lanškrounského panství Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna, vysoce postaveného šlechtice rakouského dvora. Třípatrová budova s průčelím o čtyřech patrech byla založena na půdorysu písmene H. Stavbu tvořila čtyři křídla. V každém patře vzniklo 14 sálů zdobených barokními štukami a nástěnnými malbami. Zámek obklopoval rozsáhlý park.
