Zprávy o výskytu ptačí chřipky se sice už tak často neobjevují na titulních stránkách novin, ale epidemiologové vědí, že nebezpečí není zažehnáno. Varianta viru ptačí chřipky H5N1je stále považována za potenciálního zabijáka schopného za určitých okolností vyvolat pandemii.
Boj s virem dosud komplikovala skutečnost, že jeho výskyt lze prokázat pouze v laboratořích. Virus z podezřelého vzorku se musí nejprve izolovat a namnožit a teprve poté je možné vynést verdikt. Celý proces nyní trvá v nejlepším případě čtyři hodiny, někdy však i několik dní.
V posledním čísle specializovaného časopisu Nature Medicine ale vědci ze singapur ského Ústavu pro biotechnologie a nanotechnologie vedení Juergen Pip perem popsali metodu, díky níž lze virus odhalit už během třiceti minut.
Rychlý protiútok K zastavení epidemie je nezbytně nutné zjistit hrozbu včas. Plán Světové zdravotnické organizace počítá se zásahem na místě nákazy. Pokud neonemocní víc než dvacet lidí a nákazu se povede izolovat do tří týdnů, jsou vyhlídky optimistické.
Testy je proto nutné provádět především na místech, kde se shromažďuje velké množství lidí, například na letištích. Kromě zkrácení doby testování je důležitá i otázka ceny. Mnoho ohrožených zemí patří do rozvojového světa a na zavedení nákladných testovacích metod nemají finanční prostředky.
Přístroj vyvinutý v Singapuru tyto problémy řeší. Provádí celou sérii operací. Ze vzorku získaného výtěrem ústní dutiny získá DNA viru, vyčistí ji a důležitý úsek genetického kódu se namnoží polymerázovou řetězovou reakcí. Díky tomu je možné najít virus i ve velmi malém vzorku.
„Zařízení poskytne odpověď na otázku ,Jsem nakažen?‘ a pokud ano, přichází druhá otázka: ,Jak je to vážné?‘,“ řekl vedoucí týmu Juergen Pip per agentuře Reuters. Vědci provedli před publikováním studie stovky testů a tvrdí, že spolehlivost je obdobná jako u konvenčních metod. „Jsme ale levnější a rychlejší,“ zdůrazňuje Pip per. Článek v Nature uvádí, že technika je proti běžným testům rychlejší o stovky procent a levnější dokonce o 2000 až 5000 procent.
Výzkumníci předpokládají, že zařízení bude možné použít i k testování přítomnosti jiných virů, například HIV, SARS a původce hepatitidy typu B.
K prvnímu případu, kdy člověk prokazatelně onemocněl chřipkou vyvolanou ptačím virem typu H5N1, došlo v roce 1997. Agresivní varianta překvapila experty svou silou. Na nákazu umírá více než polovina nakažených. Naštěstí se virus zatím neumí šířit mezi lidmi a proto počet nakažených mírně překročil tři stovky. Pokud však virus po zmutování získá podobnou nakažlivost, jako má běžná chřipka, mohly by mu podle kvalifikovaných odhadů podlehnout při celosvětové epidemii miliony lidí.
