Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Zemřel Rasputin na přání Britů?

Magazín

  16:14
MOSKVA/PRAHA - Postava jednoho z nejmocnějších a nejzáhadnějších mužů Ruska, Grigorije Jefimoviče Rasputina, se stala námětem mnoha románů i filmů. Jeho vraždou, dodnes opředenou nejasnostmi, se zabývá i nový ruský projekt zatím bezejmenné knihy a jejího filmového zpracování.

Jedna z podob Grigorije Rasputina

Jak napsal britský deník The Guardian, kniha rozvíjí teorii, že za likvidací pologramotného mužika ze Sibiře, který na počátku 20. století ovládal celou carskou rodinu, mohla stát Velká Británie.

Mystický kněz získal svůj vliv nad carem Mikulášem II. a jeho chotí Alexandrou díky své zázračné schopnosti léčit hemofilii jejich jediného syna. Car se postupně začal jeho radami řídit i v politických otázkách a pro mnoho lidí blízkých carské rodině se Rasputin stal krajně nepohodlným.

Carův bratranec, vévoda Dmitrij Pavlovič, spolu s knížetem Felixem Jusupovem nakonec zosnovali proti „šílenému mnichovi“ spiknutí. V nastražené léčce se jej pokusili otrávit. Když však jed nefungoval, chtěli jej zastřelit, a protože i několik výstřelů Rasputin přežil, utopili jej v petrohradské řece Něvě. Potud známá fakta.

Ruský spisovatel, scenárista a amatérský historik Alexandr Lebeděv nyní přišel s teorií, že si Rasputinovu vraždu ve skutečnosti objednal tehdejší britský ministerský předseda David Lloyd George. Ten podle něj usiloval o to, aby se car Mikuláš vzdal trůnu po porážce Britů a Francouzů v bitvě o Gallipoli (o strategicky důležitý Dardanelský průliv) v roce 1915. Celá operace prý totiž nebyla namířena proti osmanské říši, ale měla za cíl oslabit vliv Ruska.

„Anglo-francouzské síly podnikly tuto invazi, aniž by o tom Rusy informovaly,“ tvrdí Lebeděv. „Byl to jasný pokus, oslabit vliv Ruska v oblasti Černého moře,“ dodává. Britský premiér si podle něj byl vědom, že caru Mikulášovi klesá popularita a vymyslel plán, jak cara nahradit jeho bratrancem, vévodou Dmitrijem Pavlovičem, který byl Britům mnohem více nakloněn, a který by tedy „skákal, jak by Británie pískala“.

A zde měl svou úlohu sehrát právě Rasputin. Dmitrijův milenec kníže Felix Jusupov jej měl nalákat do svého domu a donutit jej, aby cara prostřednictvím carevny přesvědčil, aby odstoupil. Rasputin ale i přes mučení odmítl, a musel být proto zabit.

Své požehnání dala nové knize a filmu i pravoslavná církev. Zatímco na Západě je Rasputin vnímán jako rozporuplná osobnost, většina ruských věřících jej uctívá díky „zázrakům“, které údajně vykonal. Patriarcha Alexej II. dokonce udělil zvláštní svolení jednomu z knězů, který si Rasputina ve filmu zahraje.

Ivan Ochlobystin, vysvěcený na kněze před šesti lety, nevypadá jako typický pravoslavný duchovní - nenosí plnovous, má potetované paže a jako bývalý herec je v pravoslavné církvi skutečnou celebritou. O Rasputinovi říká: „Byl to velmi nadaný člověk, nezištný, nepochybně velmi talentovaný léčitel s darem vidět do budoucnosti. Ale zároveň to byl i obyčejný muž. Možná obyčejný, ale přesto muž, jehož síly sahají až do 21. století.“

Autoři: