Když pláčeme, mají naše slzy jiné chemické složení než slzy produkované jako ochrana proti smetí, které nám spadlo do oka. Může to něco znamenat? Podle izraelských vědců z Weizmannova institutu v Rechovotu a lékařského centra Edith Wolfsonové v Cholonu ano.
V časopise Science zveřejnili výsledky svérázného experimentu: 24 mužů čichalo k slzám žen, které sledovaly smutný film, nebo k slanému roztoku, který vědci umístili na tváře stejných žen a pak ho odebrali, aby předešli případným rozdílům v tělesném pachu.
Přestože muži v obou případech tvrdili, že nic necítí (a pochopitelně nevěděli, kdy zkoumají slzy a kdy umělý roztok), ti, kteří čichali ke skutečným slzám, pak považovali ženy na fotografiích za méně atraktivní. Navíc vědci v jejich slinách naměřili méně testosteronu.
Když se pak testovaní muži dívali na smutný film a odborníci sledovali aktivitu jejich mozku funkční magnetickou rezonancí, těm, kdo předtím čichali ke skutečným slzám, se během filmu méně aktivovaly oblasti mozku dávané do souvislosti se sexuálním vzrušením.
Vzkazem, který je v slzách chemickým signálem zakódován, tak nejspíš bude něco ve smyslu "dej mi pokoj". Vědci zatím nezkoumali slzy mužů a dětí, ale předpokládají, že to u nich bude fungovat podobně.
Po včelách mizí i čmeláci
O dramatickém úbytku včel, hlavně těch amerických, se píše už dlouho. O nic lépe na tom ale nejsou ani tamní čmeláci, jak ukazuje studie zveřejněná tento týden v časopise PNAS Americké akademie věd.
Čmeláci jsou přitom důležití pro pěstování mnoha zemědělských plodin, například rajských jablek a některých druhů ovoce, protože mají delší sosák než včely a mají větší sílu k otevírání květů.
Entomolog Sydney A. Cameron s kolegy z Illinoiské univerzity po tři roky zkoumal populace osmi druhů severoamerických čmeláků. Údaje srovnal s archivními záznamy ze starších studií. Zjistil, že během posledních několika desetiletí se populace čtyř druhů zmenšily o víc než 90 procent.
U zbylých jedinců těchto druhů odborníci našli vysoký výskyt houby hmyzomorky (Nosema bombi). Zároveň mají tito čmeláci ve srovnání se zdravými populacemi příliš nízkou genetickou rozmanitost. Tím pádem jsou zranitelnější a méně odolní vůči chorobám - a právě to je pravděpodobně vedle úbytku přirozeného prostředí, přibývání zemědělských monokultur a nadměrného používání pesticidů hlavní příčinou mizení užitečných včelích medvídků.
Pneumatiky s hroty mohou za záněty
Pneumatiky s kovovými hroty škodí zdraví, zjistili švédští vědci. V řadě evropských zemí včetně Česka je používání takto vylepšených pneumatik zakázané, protože poškozují vozovku. Výjimku mají jen sanitky a další záchranářská vozidla. V Norsku, Švédsku a dalších severských zemích je ale jejich používání běžné, jelikož výrazně usnadňují jízdu na sněhu a ledu.
Nyní ale vědci z univerzity v Linköpingu zjistili, že hroty na pneumatikách neničí jen dlažbu či asfalt, ale i zdraví řidičů a lidí žijících v blízkosti silnic. Vyplývá to z jejich studie, zveřejněné v měsíčníku Chemical Research in Toxicology. Vědci tvrdí, že při kontaktu hrotů s vozovkou se uvolňují prachové částice, které při dlouhodobém vdechování přispívají k onemocněním srdce a dýchacích cest.
 |
Už dříve stejný tým výzkumníků oznámil, že prach uvolňovaný kovovými hroty v pneumatikách v buňkách způsobuje zánětlivé reakce. Nyní se jim podařilo celý proces blíže prozkoumat: u osob dlouhodobě vystavených tomuto prachu se výrazně zvyšují hladiny tří bílkovin souvisejících se záněty a naopak se snižuje množství sedmi bílkovin, které ve zdravém organismu záněty potlačují. Vědci doufají, že jim toto zjištění pomůže s dalším výzkumem souvislostí mezi prachem a nemocemi srdce.
