Jde však o jakousi permanentní „masku“, kterou tyto druhy nikdy neodkládají. Prostě se tak tváří pořád.
Ryby nemají moc dobře vyvinuté svaly v obličejové části hlavy, musí se tedy projevovat trochu jinak. Například někteří sumci z čeledi krunýřovcovitých (Loricariidae) dokážou měnit barvu těla, a to možná podle své aktuální nálady. Podobné vlastnosti jsou přisuzovány také naší rybičce hořavce duhové. Ta má po stranách těla modrozelený pruh, který bývá buď sytější, nebo naopak bledší až neznatelný.
Změny barvy jsou u sumců i hořavek opakovaně pozorovány. Není ovšem jasné, zda se opravdu jedná o projev nálady živočicha. Rybáři a akvaristé se domnívají, že ano – ale kontrolované vědecké pokusy zatím nikdo neprovedl.
Asi nejlépe se dají na rybách rozpoznat projevy agresivity. Rybka často naježí a roztáhne ploutve, aby vypadala opticky větší. Může také zploštit hlavu a roztáhnout skřele. Agresor výstražně plave v kruzích, před útokem na nepřítele se zastaví nebo lehce „couvá“.
Následný útok je buď nepřímý, kdy agresivní jedinec jenom zastrašuje oponenta svými pohyby, nebo přímý. Při něm do sebe oba soupeři narážejí rypcem, koušou se, eventuálně se tlučou ocasem.
Zeptejte se vědcůNeumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce. |
V případě agresivity může jít o pouhé instinktivní chování. Ale co složitější emoce? Vědci v současné době intenzivně studují, zda jsou ryby vůbec schopné střídat nálady či emoční stavy. Zatím u nich nebyly prokázány vědomé procesy, které jsou předpokladem k tomu, aby se u živočicha mohly vyvinout složitější emoční prožitky.
Nové poznatky snad přinese výzkum v oblasti vzájemného rozpoznávání jedinců a schopnosti interagovat s ostatními v různých situacích. Jeho výsledky jsou však zatím u ryb mnohdy rozporuplné.
