Plejtvák obrovský (latinsky Balaenoptera musculus) je velryba – vědecky řečeno mořský savec z řádu kytovců. Obývá všechny světové oceány s výjimkou arktických oblastí. Jak napovídá už jeho jméno, jde o skutečného giganta. Dosahuje délky až 33 metrů a hmotnosti 70–140 tun, ve výjimečných případech i 170 tun. To z něj dělá největšího a nejtěžšího živočicha současnosti.
Možná je dokonce nejmohutnějším zvířetem všech dob. Srovnatelně dlouzí byli jen někteří býložraví dinosauři, kteří však podle odhadů vážili méně.
Plejtvák obrovský se živí převážně krilem – malými mořskými korýši, dlouhými většinou 1–2 centimetry. Denně spotřebuje až 3,6 tuny potravy, což odpovídá zhruba 40 milionům korýšů.
Jak vůbec dokáže nalovit tak ohromné množství tak drobné kořisti? Jednoduše ji filtruje z vody svou obrovskou ústní dutinou, která je k tomuto účelu výborně přizpůsobena. Plejtváci totiž patří do podřádu kosticovců, což jsou kytovci vybavení speciálním „fitračním zařízením“.
Kosticovci během své evoluce ztratili zuby. Místo nich jim z horní čelisti vyrůstají takzvané kostice. Jde o zvláštní ohebné pláty, jež se na okraji směřujícím dovnitř ústní dutiny třepí do silných vláken. Pláty jsou naskládané blízko sebe do podoby jakéhosi hřebene. Tvoří je bílkovina keratin (rohovina), tedy stejný materiál jako vlasy či nehty.
Plejvák obrovský má zhruba 260–400 kosticových plátů. Při lovu krilu otevře tlamu a naplní ústní dutinu vodou s plavajícími korýši. Pak tlamu přivře a zatlačí jazykem proti horní čelisti. Voda tak začne proudit z ústní dutiny ven přes kostice, v nichž se zachytí kořist.
Podle studie z roku 2011 může plejtvák obrovský získat každým přefiltrováním vody až několik set kilogramů krilu. Za potravou se potápí do hloubky průměrně 200 metrů a jeden ponor trvá asi 10 minut. V létě se tito kytovci zdržují hlavně ve vyšších zeměpisných šířkách, protože zdejší chladné vody jsou bohaté na kril. Na zimu se obvykle přesouvají blíž k rovníku, kde se páří a samice tu rodí mláďata.
Zeptejte se vědcůNeumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce. |
