Na otázky odpovídá docent Vít Vilímek z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: Hranice mezi Evropou a Asií, jak ji chápou geografové v Evropě (včetně Ruska), vede skutečně přes Ural. Při bližším pohledu a studiu různé odborné literatury narazíme ovšem na odlišné varianty; snad proto, že tato hranice není nikde pevně v krajině vymezena, tak jako třeba státní hranice.
Od severu k jihu vede od Nové země přes pohoří Ural, a zde již můžeme ale nalézt dvě varianty, a to hřbet Uralu či východní úpatí tohoto horského pásma. Dále k jihu vede hranice přes řeku Ural, ale někdy se setkáváme i s variantou řeky Emba. Přes Kaspické moře se dostáváme opět na pevninu, kde je za hranici jednotně považováno severní úpatí pohoří Velký Kavkaz (tedy nikoliv hřbetová linie tohoto pohoří!).
A odtud vedeme hranici přes Azovské moře do Černého moře a přes Bospor a Dardanely do Středozemního moře. Tedy vidíte, že hranice je na některých úsecích nejednoznačně vymezena a ne vždy je tento popis dostatečně detailní, abychom mohli rozhodnout o každé lokalitě. Nicméně nikde se v odborné literatuře nedočtete, že by hranice vedla přes vrcholovou část Velkého Kavkazu a že by tím pádem bylo potřeba přepsat mnoho učebnic a udělat nejvyšší horou Evropy vulkán Elbrus.
Proč při velké žízni bolí hlava? |
Toto se často objevuje pouze v literatuře pocházející ze zdrojů mimo Evropu a v tomto případě bych rozhodně upřednostnil „domácí“ publikace. Je ale potřeba si také uvědomit, že jedno hledisko je geografické a to se nemusí shodovat například s politickým. Vezměme třeba Grónsko - geograficky patří Severní Americe, ale administrativně Dánsku; nebo Kanárské ostrovy - náleží k Africe, ale současně také Španělsku.
