Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Zeptali jsme se vědců: Mají všechna zvířata červenou krev?

Věda

  6:14
Zbarvení krve je obvykle způsobeno obsahem speciálních krevních barviv, takzvaných dýchacích pigmentů. Tato barviva na sebe váží kyslík a pomáhají ho přenášet do tkání. Na otázku odpověděl RNDr. Jan Mourek, Ph.D., z katedry učitelství a didaktiky biologie Přírodovědecké fakulty UK.

Mořský rournatec - Sabella spallanzanii - je jedním z mála živočichů, kteří mají v krvi zelené barvivo chlorocruonin. foto: jan mourek

Nejprve si upřesněme, že ne u všech živočichů je správné používat termín krev. O krev se jedná, pokud má živočich takzvanou uzavřenou cévní soustavu – jako například obratlovci a kroužkovci.

Tam, kde je cévní soustava otevřená, je přesnější hovořit o hemolymfě, česky krvomíze. Hemolymfa se z cév volně rozlévá do prostorů mezi orgány či přímo do tkání, odkud je opět nasávána srdcem do cév. Takovou otevřenou soustavu najdeme třeba u měkkýšů a členovců.

V živočišné říši je známo několik typů dýchacích pigmentů. Zbarvení krve (případně hemolymfy) se tedy může u různých skupin živočichů lišit. Navíc se barva dýchacího pigmentu obvykle mění podle toho, zda je krev okysličená, nebo ne. To dobře známe z hodin první pomoci – okysličená krev prýštící z poraněné tepny je jasně červená, zatímco neokysličená vytékající z žíly je tmavší s nádechem do fialova.

Nejznámějším dýchacím pigmentem je červený hemoglobin, obsahující v molekule atom železa. Vyskytuje se v krvi člověka i drtivé většiny ostatních obratlovců. Z bezobratlých jej mají například mnozí kroužkovci včetně žížaly a někteří zástupci korýšů či hmyzu.

Velmi nápadný je hemoglobin třeba u larev některých pakomárů, lidově zvaných patentky. Dodává jim sytě červené zbarvení celého těla. Patentky často žijí zavrtané v bahně, kde je kyslíku nedostatek a musí jej tedy pomocí hemoglobinu velmi účinně vázat. Navázaný kyslík je kromě jiného chrání před účinky jedovatého sirovodíku (správněji sulfanu), kterého je v bahně většinou plno.

Při nedostatku kyslíku ve vodě, například během zimy v rybníce pod ledem, vytvářejí hemoglobin i planktonní korýši perloočky. Jejich tělíčka pak získávají lososově růžový nádech.

Vodní plži okružáci představují mezi měkkýši výjimku: v hemolymfě nemají modrý...

Druhým nejčastějším dýchacím pigmentem bezobratlých je hemocyanin. Místo železa má v molekule navázán atom mědi. V neokysličeném stavu je hemocyanin bezbarvý, v okysličeném stavu modrý nebo modrofialový.

Vyskytuje se u většiny měkkýšů včetně známého hlemýždě zahradního. Dále je znám u klepítkatců (skupina zahrnující mimo jiné pavouky, roztoče a štíry) a některých korýšů. Dokonce se spekuluje, že „modrá krev“ – tedy vlastně hemolymfa – kolovala i v těle dávno vyhynulých trilobitů.

Zeptejte se vědců

Neumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce.

U vodních plžů okružáků, chovaných často v akváriích, je ovšem na rozdíl od jiných měkkýšů přítomen hemoglobin. Jejich hemolymfa je proto červená.

Méně už se ví, že kromě hemoglobinu a hemocyaninu se v živočišné říši vyskytují ještě další, vzácnější krevní barviva. Zelený chlorocruorin (někdy uváděný počeštěně jako chlorokruorin) najdeme u některých mořských kroužkovců ze skupiny mnohoštětinatců. Mají jej v krvi například překrásní rournatci rodu Sabella, s nimiž se můžeme při troše štěstí setkat během šnorchlování v Chorvatsku. Zajímavé je, že při vyšší koncentraci chlorocruorinu v roztoku se prý mění barva ze zelené na červenou.

Růžový nebo fialový hemerythrin je znám z několika podivných skupin mořských bezobratlých, jako jsou sumýšovci, hlavatci či ramenonožci. Podobně jako hemoglobin, obsahují chlorocruonin i hemerythrin ve svých molekulách atomy železa.

Na závěr jedna perlička. V tropických pralesích na Papui-Nové Guinei žijí zvláštní plazi – scinkové rodu Prasinohaema. Česky se jim říká zelenokrvky, což je doslovný překlad latinského jména. Jejich krev je opravdu sytě zelená; zelené mají také sliznice v ústní dutině, svaly a dokonce prý i kosti. Stejně jako ostatní obratlovci mají však v krvi červený hemoglobin. Zelené zbarvení je způsobeno vysokou koncentrací žlučového barviva biliverdinu, který červenou barvu hemoglobinu zcela překryje.

Autor: