Nicméně se už podařilo – například u kvasinek, octomilek nebo myší – najít i konkrétní geny, které způsobují neplodnost hybridů. Obecně můžeme říct, že důvodem nižší životaschopnosti nebo neplodnosti mezidruhových kříženců jsou problémy se slučitelností genetické informace rodičovských druhů.
Celkem jasný případ je neplodnost hybridů, když má každý rodič jiný počet chromozómů. Při vzniku pohlavních buněk se musí během takzvané meiózy zmenšit počet chromozómů v buňce na polovinu. Normální živočich nebo vyšší rostlina mají v tělních buňkách dvě sady stejných chromozómů (od každého rodiče jednu). Během počátečních fází meiózy se stejné chromozómy spárují do dvojic a poté se rozejdou do dceřiných buněk, ze kterých vzniknou buňky pohlavní.
Jenže pokud získal kříženec od každého rodiče jiný počet chromozómů, nemohou se při meióze spárovat – kvůli tomu pohlavní buňky buď nevzniknou, nebo nejsou životaschopné. Dobrým příkladem je právě mula, tedy hybrid osla a koně: kůň má 64 chromozómů, ale osel jen 62.
Problémy s párováním při meióze vznikají i tehdy, když mají oba rodiče křížence stejný počet chromozómů, ale ty jsou od sebe výrazně odlišné například velikostí nebo umístěním úseků, které neobsahují geny.
Dalším důvodem neplodnosti hybridů může být „špatná komunikace“ mezi geny od obou rodičů. U každého druhu jsou geny vzájemně vyladěné, aby organismus optimálně fungoval: bílkoviny, které spolu mají interagovat (například vytvořit pár, jenž „zapíná“ nebo „vypíná“ určité geny), do sebe perfektně zapadají a podobně.
Zeptejte se vědcůNeumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce. |
Když ovšem smícháte geny od dvou druhů, vznikne občas zmatek. Je to podobné, jako kdybyste se pokoušel smontovat auto ze součástek pocházejících napůl ze škodovky a napůl z mercedesu. Proces vzniku pohlavních buněk je na takové zmatky zvlášť citlivý, proto v některých případech mezidruhoví kříženci sice přežívají, ale nemohou se množit.
Na rozdíl od živočichů se rostliny mezidruhově kříží o dost ochotněji. Problémy s párováním chromozómů rodičovských druhů často řeší zdvojením počtu chromozómů (pak už není problém vytvořit během meiózy dokonalé páry). Z mezidruhových kříženců tak u rostlin mnohdy vznikají nové druhy. Například pšenice setá vznikla postupným křížením dokonce tří druhů trav.
