Víno obsahuje zhruba 11 až 13 objemových procent etylalkoholu, takže v půl litru vína zkonzumujete minimálně 55 ml čistého etylalkoholu. Pivo se liší v obsahu etylalkoholu podle toho, z jakého množství sladu je vyrobeno – desetistupňové pivo obsahuje přibližně čtyři objemová procenta etylalkoholu, takže v půl litru zkonzumujete 20 ml čistého etylalkoholu.
Destiláty mají obsah alkoholu přes 20 objemových procent, například český absint má minimálně 45 objemových procent etylalkoholu. Při konzumaci „velkého panáka“ o objemu 0,05 l své tělo vystavíte cca 22 ml čistého etylalkoholu. Smrtelná dávka je zhruba jeden litr čistého etylalkoholu. Takové dávce se naštěstí při běžné konzumaci alkoholických nápojů nepřibližujeme. Nicméně škodlivé účinky etylalkoholu na náš organismus můžeme pozorovat už při relativně nízkých dávkách.
Etylalkohol působí na náš organismus škodlivě hned několika způsoby. Je toxický pro srdce a může vyvolat kardiomyopatii, vedoucí až k selhání srdce. Zároveň je tzv. hepatotoxický – nadměrná konzumace etylalkoholu vede k poškození jater.
Výrazně toxicky působí nadměrná dávka etylalkoholu také na mozkové buňky. Dále má naše tělo tendenci k hypoglykemii, tedy poklesu koncentrace krevního cukru (glukózy) v krvi, konzumujeme-li alkoholické nápoje nalačno nebo po sportovním výkonu.
Jsou hrozny pro psy jedovaté? Zeptali jsme se vědců |
V obou případech má totiž lidské tělo vyčerpanou zásobu glykogenu, tedy zásobního polysacharidu, který se zásadním způsobem podílí na udržování konstantní hladiny cukru v krvi. Jedinou možností, jak stále udržet konstantní hladinu glukózy v krvi i v tomto případě, je syntetizovat ji v játrech znova. Pokud jsou však játra zaměstnána odbouráváním alkoholu, už nemají kapacitu produkovat glukózu a vede to k hypoglykemii.
Alkoholové želé. Ilustrační foto.
Dokonce se předpokládá, že stavy malátnosti a povznesené nálady po konzumaci alkoholu souvisejí do značné míry právě s lehkou hypoglykemií. Podobné stavy totiž popisují diabetici, kteří nemají správě určeny dávky inzulinu – a tímse také krátkodobě dostanou do obdobného hypoglykemického stavu.
Zásadním neblahým účinkem alkoholu na náš organismus je však odvodnění neboli dehydratace našeho těla. Diurézu (objem vyloučené moči) a tím i naši dehydrataci zvyšuje alkohol několika mechanismy. Podstatná je blokace produkce antidiuretického hormonu způsobená alkoholem; tento hormon pak nemůže působit v dostatečném množství na ledviny a ty pak ve zvýšené míře vylučují vodu, která v konečném důsledku v těle chybí.
Víte, proč zíváte? Zeptali jsme se za vás vědců |
Z tohoto pohledu považuji konzumaci destilátů za škodlivější než konzumaci vína a piva, i když celkové přijaté množství alkoholu bude stejné, protože v destilátech přijmeme na rozdíl od ostatních alkoholických nápojů velmi malé množství vody. Navíc za kratší dobu, takže efekt dehydratace organismu je daleko silnější.
Ještě jeden důvod podporuje závěr, že konzumace destilátů je škodlivější než konzumace vína a piva – víno obsahuje kromě alkoholu celou řadu antioxidačně působících látek (např. resveratrol, flavonoidy atd.), jejichž prospěšné účinky mohou při konzumaci malých množství nápoje převážit nad negativními vlivy alkoholu pro náš organismus. Stejně tak v pivu je zase zastoupena řada cenných vitaminů a minerálních látek, které jsou tělu prospěšné. Takové látky v destilátech nenajdeme.
