Poukázalo na to dotazníkové šetření Helen (Health, Life Style and Environment), v němž odpovídalo 5013 lidí ve věku 45 až 54 let, zdravých i léčených s nemocemi srdce a cév, vysokým tlakem, cholesterolem či cukrovkou. Výsledky zveřejnil na webu Státní zdravotní ústav.
I po zjištění diagnózy kouří třetina mužů a čtvrtina žen, přestože v prevenci nemocí srdce a cév je nejúčinnějším opatřením právě zanechání kouření. U pacientů s rozvinutou ischemickou chorobou srdeční sníží skutečnost, že přestanou kouřit, riziko úmrtí o 30 procent oproti těm, kdo kouřit nepřestali.
Zásady zdravé stravy, což znamená omezit sůl, tuky, alkohol a jíst víc ovoce, zeleniny a ryb, dodržují nejlépe diabetici. Studie to přičítá fungující osvětě v ordinaci diabetologa. Muži v porovnání se ženami obecně jedí hůř, nejhůře jedí zdraví muži, nejlépe zdravé ženy. Zatímco část nemocných mužů po zjištění diagnózy stravování upravila, pacientky s nemocemi srdce a cév dopadly se stravováním nejhůř.
Životní styl ovlivňuje i psychiku. Nejhůře jsou na tom vrcholoví manažeři |
Zatímco u kouření a dietních opatření studie naznačují, že alespoň část pacientů upravila svůj životní styl, v případě fyzické aktivity výsledky nic podobného nenaznačují. Jen pacienti s vysokým tlakem měli zhruba stejně pohybu jako lidé zdraví, naopak mezi pacienty s nemocemi srdce a cév či cukrovkou byl výrazně vyšší podíl lidí nesportujících, či s nedostatkem pohybu, týká se to především mužů.
Zjištění odpovídají výsledkům zahraničních studií, které také nenalezly u lidí s nemocemi srdce a cév tendenci ke zdravému životnímu stylu. Například v USA studie potvrdila mezi pacienty 27 procent kuřáků, 83 procent nedosáhlo doporučeného stupně fyzické aktivity a 93 procent mělo nadměrný příjem soli.
V zemích severní Ameriky a Evropy nebyl zjištěn ani jeden ze tří sledovaných faktorů zdravého životního stylu, tedy nekouření, dostatek pohybu a zdravá strava, u 15 procent nemocných, a jen pět procent pacientů mělo všechny tři tyto faktory pozitivní.
