Životní styl jsou podle Douchové zažité a naučené stereotypy převzaté z rodiny, změna je těžká. Důležitost životního stylu si lidé obvykle uvědomí až v dospělosti, kdy se objeví první zdravotní potíže.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) lze správnou stravou, fyzickou aktivitou a nekouřením zabránit ischemické chorobě srdeční z 80 procent, cukrovce z 95 procent a nádorům z 30 procent. Pokles hmotnosti o deset procent a pohyb 30 minut denně sníží riziko cukrovky o 58 procent. „Snížením výskytu civilizačních onemocnění o pět procent by ročně české zdravotnictví uspořilo deset miliard korun,“ uvedla WHO.
Nadváha, či obezita?Nadváha a obezita se rozlišují podle tzv. BMI (Body Mass Index). Nadváha je při hodnotě 25 až 30 BMI, obezita je nad 30 BMI. |
Změnu životního stylu by člověk podle psycholožky měl pojmout jako něco prospěšného a najít v tom radost. Lidé ale změnu podvědomě vnímají jako nebezpečí, i proto je trvalá změna náročná.
Obézních dětí přibývá
V Česku stoupá i podíl dětí s vyšší hmotností, horší je to u chlapců, každý pátý má vyšší než normální hmotnost. Od roku 1996 vzrostl počet obézních dětí trojnásobně. „Pokud zdravý životní styl nevštěpují rodiče potomkům od útlého dětství, je pro ně v dospělosti velmi těžké něco měnit. Děti se nejvíc učí nápodobou,“ řekla Douchová. Pokud rodina tráví volný čas na výletech, v přírodě nebo sportovní aktivitou, je menší pravděpodobnost, že dítě prosedí celé hodiny u počítače.
Nedostatek pohybu způsobí dvakrát více úmrtí než obezita |
Stejné to je s dalšími zlozvyky. Jestliže dítě vidí u svých blízkých nezdravé jídelní návyky, jako jsou různé extrémní diety, přejídání, hladovky, zahánění smutku nadbytkem jídla, nedostatek pohybu a nepravidelnou stravu, bude se chovat stejně. „Není možné po něm chtít, aby samo dělalo něco jiného,“ dodala Douchová.
