Zlatokopové se vrací na Aljašku

Jeho cena se v této době vyšplhala na 900 dolarů (15 700 korun) za unci. Podle agentury AP Aljaška očekává, že se při hroutící se americké ekonomice za zlatem vypraví jiní, Telgenhoffovi podobní.

„Zima je pro nás dobrý čas, protože hladina potoka je nízko. Vydělal jsem na tom hodně peněz, ale musel jsem taky investovat. Z tohoto člověk nezbohatne,“ vysvětluje Telgenhoff. Koncem zimy mívá on a jeho dva společníci většinou tuto část úzkého údolí jihovýchodně od Anchorage pro sebe. Očekávají, že s jarním táním se k nim připojí další zlatokopové. Jejich kluby se rozšiřují po celých USA, a jak se ukázalo na nedávné výstavě svazu zlatokopů, rypadla, síta a detektory kovu jdou na odbyt jako nikdy. „Žlaby na rudu a detektory si odtud odneslo víc lidí, než jsem kdy viděl. Těch 900 dolarů za unci je opravdu lákavých,“ řekl generální manažer svazu Ken Rucker. Je typické, že se investoři v období politické a ekonomické nestability zajímají o zlato. A právě taková situace právě nastala – kurz dolaru klesá, hrozí ekonomické recese, trvají politické problémy na Blízkém východě a roste cena ropy. V takové době je zlato dobrá investice.

Zlatá horečka nehrozí
Přesto se ale současný zájem nedá srovnávat se zlatými horečkami 19. století známými z Kalifornie, Aljašky nebo kanadského Yukonu. Dnes jde hlavně o rekreační zlatokopy, mezi nimiž jsou převážně sezonní pracovníci a důchodci. Podle oficiálních statistik teď žije na Aljašce z těžby zlata 150 rodin. Hledači zlata si nikdy nemohou být jisti výsledkem, práce je fyzicky velmi náročná a zisk minimální nebo taky nulový. Rekreační zlatokopové se sdružují v klubech, aby se vyhnuli papírování a poplatkům za vytyčování konkrétních dílců. Díky několika smlouvám mají právo hledat na určitých vládních i soukromých pozemcích. Svaz zlatokopů, který je největší organizací v zemi, čítá asi 45 tisíc členů. Je pouze několik těch, kdo se rozhodli pro regulérní těžbu. Musejí splnit množství státních i federálních požadavků, získat právo těžby a vyhovět také zákonu z 19. století, který předpokládá, že bude těžební díl ve čtyřech rozích viditelně označen.

Zlatokopectví má budoucnost
Toni Loganová Goodrichová vlastní v Anchorage podnik na čištění a cejchování zlata. Před deseti lety jí bylo třicet, zlato hledali staří muži a Toni měla strach, zda se udrží, až všichni její klienti zemřou. Teď vidí, že se zlatokopectvím zabývají stále mladší lidé, a připisuje to tomu, že se to začíná vyplácet. Někteří přirovnávají hledání zlata k víkendu v hernách v Las Vegas, jiní v tom vidí projev lásky k přírodě. „Jsme rádi, když je zlato za 800 až 900 dolarů za unci, ale dělali jsme to, i když bylo za stovku. A budeme to dělat dál, i když cena zlata klesne,“ říká Mike Telgenhoff.