14. září 2016 5:23 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Žloutenky po dovolené
přibývá. Jak se chránit?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
injekce - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy injekce - ilustrační foto | foto: Shutterstock
Pacientů se žloutenkou u nás v posledních letech přibývá. Důsledky tohoto onemocnění však mohou být u každého nemocného jiné.

V létě se často hovoří o žloutence typu A, které se přezdívá nemoc špinavých rukou. „Lidé se domnívají, že tato nemoc souvisí zejména s cestováním do exotických zemí,“ říká docentka Vilma Marešová z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské Nemocnice Na Bulovce. „Ve skutečnosti se většina pacientů nakazí na dovolené v tuzemsku.“ Naštěstí tato nemoc obvykle nezanechává trvalé následky a je celkem dobře léčitelná. Mnohem dramatičtější průběh mívají žloutenky typu B a C. Díky moderní medicíně se však už rýsují nové možnosti, jak nakaženým pomoci.

Nejčastější viník epidemií

Infekční žloutenku způsobují viry, které napadají jaterní tkáň. Existuje pět základních typů onemocnění, které se liší způsobem přenosu viru i průběhem nemoci. Nejčastějším viníkem epidemií bývá žloutenka typu A. Počet nových případů se ve světě ročně pohybuje kolem miliónu, skutečné číslo může být však podle odborníků až desetkrát vyšší. Mezi oblasti s nejvyšším výskytem patří Střední a Jižní Amerika, Afrika, Blízký východ, jižní a jihovýchodní Asie.

Česká republika patřila až donedávna k středně postiženým zemím. V poslední době však počet nemocných narůstá, přestože je u nás k dispozici vakcína, která proti ní poskytuje spolehlivou ochranu. Ale zdaleka ne všichni Češi ji využívají. Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny stoupl počet pacientů se žloutenkou typu A za tři roky o 81 procent. Pouze třetinu onemocnění si přivezou ze zahraničí cestovatelé, zbývající pacienti se nakazí v tuzemsku. „K nákaze obvykle dochází tam, kde nejsou dostatečně zajištěné hygienické normy, třeba v kempech nebo letních táborech,“ uvádí docentka Marešová. Žloutenka typu A má naštěstí většinou jen lehký průběh. Pacienti obvykle pociťují lehkou únavu, nechutenství či pocit plného břicha. Nejednou choroba proběhne bez příznaků a člověk se o tom, že ji prodělal, dozví až náhodně po absolvování jaterních testů. Podobně lehký průběh většinou mívá i žloutenka typu E, u níž dochází také k výraznému nárůstu.

„Řadu let jsme si mysleli, že se tato choroba přenáší podobně jako nemoc špinavých rukou,“ upozorňuje Soňa Fraňková z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM v Praze. „V současné době již víme, že k nákaze dochází nejčastěji při konzumaci nedostatečně tepelně upraveného masa, například při oblíbeném grilování.“ Během epidemie jdou sice počty pacientů nakažených žloutenkou typu A i E rychle nahoru, ale stejně rychle obvykle klesají.

Akutní onemocnění totiž jen málokdy přeroste v chronickou nemoc a zanechá trvalé zdravotní následky. Mnohem větší starost nyní odborníkům dělá žloutenka typu C, i když počet pacientů se v posledních letech nezvýšil tak výrazně jako u „áčka“ nebo „éčka“. Průběh nemoci i zdravotní následky bývají však podstatně závažnější. Navíc neexistuje vakcína, která by dokázala lidi ochránit, i když vědci na jejím vývoji již pracují.

Narkomani v ohrožení

Virová žloutenka typu C, která se přenáší zejména krví, nejčastěji ohrožuje uživatele nitrožilních drog. Před sametovou revolucí, kdy se u nás tyto drogy prakticky nevyskytovaly, byl počet pacientů velmi nízký. „Většina nemocných se tehdy nakazila při transfuzi nebo invazivních zdravotnických výkonech,“ říká Jan Šperl, zástupce přednosty Kliniky hepatogastroenterologie IKEM v Praze. „Díky pečlivému testování dárců krve i dalším opatřením počet takto nakažených pacientů již výrazně poklesl.“

Snížil se také počet lidí, kteří se nakazili v souvislosti s piercingem a tetováží, jež dnes probíhají za lepších hygienických podmínek než dřív. Na druhé straně přibylo nemocných právě mezi uživateli drog. Zjistit skutečný počet takto nakažených pacientů je přitom podle slov doktora Šperla prakticky nemožné. Už proto, že drogově závislí lidé navštěvují zdravotnická zařízení jen velmi sporadicky a obvykle nejsou ochotni změnit své chování. Žloutenka typu C je navíc zákeřná v tom, že mnohdy probíhá skrytě, bez jakýchkoliv příznaků. Virus přežívá v organismu celá desetiletí a mnohdy na sebe upozorní až ve chvíli, kdy pacientovi začnou selhávat játra.

„Dnes k nám proto přicházejí lidé, kteří se nakazili před dvaceti až třiceti lety,“ uvádí Jan Šperl. „Mnohdy se diví, že jsou nemocní, když chodili na preventivní prohlídky a měli normální jaterní testy.“ Přítomnost této nemoci totiž nejednou prozradí až speciální test na žloutenku typu C.

Zbraň proti béčku

Na žloutenku typu B máme už patnáct let spolehlivou zbraň. Existuje očkování, které děti dostávají povinně v rámci takzvané hexavakcíny. Někteří rodiče však tuto povinnost sabotují v domnění, že by zmíněná vakcína mohla jejich ratolestem ublížit.

„V průběhu praxe jsem se nesetkal s žádným nežádoucím účinkem,“ říká doktor Šperl. „A v zahraniční literatuře jsem nalezl pouze jeden nebo dva případy dětí, u nichž se po tomto očkování údajně objevily závažnější nervové komplikace, které však nebyly nikdy spolehlivě prokázány.“

„Béčko“ se podobně jako „céčko“ přenáší infikovanou krví, nechráněným pohlavním stykem a také při použití kontaminovaných předmětů. Poměrně velké riziko představují nakažené matky, které mohou chorobu přenést na své dítě. „Dospělý s vyvinutým imunitním systémem si s touto chorobou poradí snáz,“ hodnotí doktorka Fraňková. „Neočkovaným dětem však hrozí zvýšené riziko, že nemoc přejde do chronické podoby.“

Žloutenka typu B je přitom na rozdíl od „céčka“ v současnosti sice léčitelná, ale ne vyléčitelná. Jinak řečeno virus zůstává navždy v organismu a jeho nositel může kdykoliv onemocnět jaterní cirhózou nebo rakovinou jater. Velké riziko přitom hrozí pacientům, kteří podstupují náročnou revmatologickou nebo protinádorovou léčbu. Moderní protinádorová léčba totiž utlumí jejich imunitní systém. V IKEM tak již zaznamenali několik případů, kdy se například pacient úspěšné vyléčil z rakoviny prsu nebo prostaty, ale během pár týdnů se u něj aktivovala hepatitida B.

Nad tím, jak podobným situacím zabránit, si v současné době lámou hlavy čeští i zahraniční lékaři. Světová zdravotnická organizace se v květnu zavázala k tomu, že do roku 2020 sníží o 30 procent počet nových případů nákazy hepatitidou B a C. O tom, zda se tento záměr podaří uskutečnit, je dnes těžké spekulovat.

IVANA MATYÁŠOVÁ, Autorka je spolupracovnice redakce
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz