Ten se proslavil tím, že v roce 1998 provedl první transplantaci ruky a o dva roky později transplantoval jednomu pacientovi obě ruce.
Pacientce, která dostala novou bradu, rty a nos od dárkyně, která byla ve stavu klinické smrti, se po mnohahodinové operaci podle lékařského zprávy daří výborně a transplantované části obličeje vypadají normálně.
Lékaři se k operaci chtějí blíže vyjádřit až zítra. A až na konci týdne bude podle člena lékařského týmu profesora Laurenta Lantieriho jasné, zda se transplantované části vyvíjejí v souladu s tělem příjemkyně.
Rizika operace se přitom nedají podceňovat. Protože jde o první operaci provedenou na člověku, nelze dlouhodobé účinky spolehlivě odhadnout. Pacientka nyní musí dostávat imunosupresiva, léky, které mají tlumit imunitní systém. Podle expertů citovaných BBC je tu přesto zhruba desetiprocentní pravděpodobnost, že tělo do šesti týdnů novou tkáň odmítne. V horizontu jednoho roku toto riziko roste podle stejného zdroje až na 50 procent. Imunosupresiva navíc zvyšují riziko rakoviny. Proto je u podobných operací nutno pečlivě zvažovat přínosy a rizika.
To platí o to víc, že není jasné, jakou podobu tvář po operaci dostane. Rozhodně se prý nedá předpokládat převzetí podoby od dárkyně. Podle počítačové simulace půjde zřejmě o hybrid nesoucí rysy zraněné ženy i dárkyně.
Zranění osmatřicetileté ženy z Francie, která zůstala v anonymitě, způsobené letos v květnu útokem rozzuřeného psa, nemělo „jen“ kosmetické následky. Podle lékařů pacientce pes ukousl část obličeje včetně obou rtů. Žena měla poškozenou schopnost mluvit a také žvýkat. Taková zranění nelze tradičními metodami spolehlivě vyléčit.
Podle informací francouzského časopisu Le Point udělily úřady nemocnici v Amiens souhlas k operaci letos v srpnu. Kromě Francouzů se na transplantaci tváře připravují a američtí a britští lékaři. Těm zákrok zatím nepovolila etická komise, přestože jsou podle svých slov na podobný zákrok připraveni už několik let.
Začátkem loňského roku francouzský Národní poradní výbor pro etiku zamítl záměr transplantovat těžce znetvořenému pacientovi tvář zemřelého člověka. Ve stanovisku výboru stálo, že transplantace celé tváře nyní z lékařského ani technického hlediska nepřipadá v úvahu. Pokud jde o transplantaci části tváře, doporučil další výzkumy.
Američtí chirurgové již provedli transplantaci celé tváře z jednoho mrtvého člověka na jiného. Úspěchem také skončily obdobné pokusy na zvířatech, nejčastěji na psech a krysách.
Pacientce, která dostala novou bradu, rty a nos od dárkyně, která byla ve stavu klinické smrti, se po mnohahodinové operaci podle lékařského zprávy daří výborně a transplantované části obličeje vypadají normálně.
Lékaři se k operaci chtějí blíže vyjádřit až zítra. A až na konci týdne bude podle člena lékařského týmu profesora Laurenta Lantieriho jasné, zda se transplantované části vyvíjejí v souladu s tělem příjemkyně.
Rizika operace se přitom nedají podceňovat. Protože jde o první operaci provedenou na člověku, nelze dlouhodobé účinky spolehlivě odhadnout. Pacientka nyní musí dostávat imunosupresiva, léky, které mají tlumit imunitní systém. Podle expertů citovaných BBC je tu přesto zhruba desetiprocentní pravděpodobnost, že tělo do šesti týdnů novou tkáň odmítne. V horizontu jednoho roku toto riziko roste podle stejného zdroje až na 50 procent. Imunosupresiva navíc zvyšují riziko rakoviny. Proto je u podobných operací nutno pečlivě zvažovat přínosy a rizika.
To platí o to víc, že není jasné, jakou podobu tvář po operaci dostane. Rozhodně se prý nedá předpokládat převzetí podoby od dárkyně. Podle počítačové simulace půjde zřejmě o hybrid nesoucí rysy zraněné ženy i dárkyně.
Zranění osmatřicetileté ženy z Francie, která zůstala v anonymitě, způsobené letos v květnu útokem rozzuřeného psa, nemělo „jen“ kosmetické následky. Podle lékařů pacientce pes ukousl část obličeje včetně obou rtů. Žena měla poškozenou schopnost mluvit a také žvýkat. Taková zranění nelze tradičními metodami spolehlivě vyléčit.
Podle informací francouzského časopisu Le Point udělily úřady nemocnici v Amiens souhlas k operaci letos v srpnu. Kromě Francouzů se na transplantaci tváře připravují a američtí a britští lékaři. Těm zákrok zatím nepovolila etická komise, přestože jsou podle svých slov na podobný zákrok připraveni už několik let.
Začátkem loňského roku francouzský Národní poradní výbor pro etiku zamítl záměr transplantovat těžce znetvořenému pacientovi tvář zemřelého člověka. Ve stanovisku výboru stálo, že transplantace celé tváře nyní z lékařského ani technického hlediska nepřipadá v úvahu. Pokud jde o transplantaci části tváře, doporučil další výzkumy.
Američtí chirurgové již provedli transplantaci celé tváře z jednoho mrtvého člověka na jiného. Úspěchem také skončily obdobné pokusy na zvířatech, nejčastěji na psech a krysách.
