Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Znečištěné ovzduší rostlinám prospívá

Věda

  21:56
PRAHA - Nečekaný poznatek o vlivu znečištěného vzduchu na rostliny má dopady i na boj s globálním oteplováním.

Kouř z komína - ilustrační foto

Z nečištěné ovzduší zcela jistě nesvědčí našim plicím. Rostliny si v něm však vedou překvapivě dobře. Zjistil to mezinárodní tým vědců vedený Linou Mercadovou z univerzity v Curychu.

"Celkem nečekaně se ukázalo, že znečištění atmosféry zvýšilo v období od roku 1960 do roku 1999 celkovou produkci rostlin na Zemi o celou čtvrtinu. Když vezmeme v úvahu všechny další faktory, tak to znamená, že se do půdy uložilo o deset procent více uhlíku,“ shrnula Lina Mercadová výsledky studie, kterou zveřejnil prestižní vědecký týdeník Nature.

Od padesátých do osmdesátých let minulého století přibývalo v důsledku lidské činnosti v ovzduší mikroskopických částic. Tyto tzv. aerosoly vyvolaly i nárůst oblačnosti. Zemský povrch je jimi zastíněn a dopadá na něj méně slunečního záření. Tento vývoz způsobil, že rostliny měly k dispozici méně energie pro fotosyntézu, s jejíž pomocí si vyrábějí z oxidu uhličitého důležité organické látky.

Lepší než přímé osvětlení
Částice aerosolů a oblačnost však zároveň světlo rozptylují a to dopadá na zemský povrch z nejrůznějších směrů. Z rozptýleného světla zachytí rostliny mnohem více, protože se dostane i na místa, kde jsou listy při přímém osvětlení zastíněny. Úbytek světla je tak rostlinám bohatě kompenzován.

„Mnoho lidí věří, že dobře zavlažované rostliny rostou nejlépe za jasných slunečních dní,“ říká člen výzkumného týmu Stephen  Sitch z univerzity v Leedsu. „Ale opak je pravdou. Rostlinám se vede mnohem lépe pod zamlženým nebem, jaké je běžné při současném znečištění ovzduší.“

Konec pomoci špinavého nebe
Výsledek studie má velký význam pro boj s globálním oteplováním. Na konci minulého století rychle klesala produkce aerosolů a ovzduší je stále čistší. Trend pokračuje i v 21. století. To s sebou přinese pokles v intenzitě fotosyntézy rostlin. Vegetace bude proto vázat méně oxidu uhličitého z ovzduší.
 
Pokud chce lidstvo udržet do budoucna koncentrace oxidu uhličitého pod hranicí 0,045 procenta, pak musí ještě výrazněji omezit produkci tohoto skleníkového plynu. Vydatná pomoc rostlin, kterou nám pod znečištěným nebem nabízela intenzivnější fotosyntéza rostlin, významně poleví.

Autor: