Říká se, že největšími problémy současné civilizace je globální oteplování a Alzheimerova nemoc. Díky Martinu Tolarovi a jeho dlouhodobému výzkumu této nevyléčitelné nemoci svitla naděje, že jeden z těchto problémů by mohl lidstvo již brzy trápit méně. Jeho lék ukázal pozitivní výsledky u pacientů, kteří již mají klinické příznaky, ale teoreticky by se také mohl používat i preventivně. Lék totiž podle Tolara umožňuje odplavování toxinů z mozku a tím zabraňuje jeho poškození.
Jedna z jeho posledních studií, na které také spolupracoval s profesorem Jakubem Hortem z pražské nemocnice v Motole a neuroložkou Kateřinou Sheardovou z brněnské nemocnice u svaté Anny, odhalila, že by mělo stačit zabránit shlukování specifického proteinu (u Alzheimerovy nemoci je příčinou bílkovina beta amyloid), aby se mohl toxin z mozku odplavovat. Pokud uspěje jeho klinická studie i v třetí, a tedy poslední fázi, vývoje, mohl by být lék na Alzheimera k dostání již za tři roky.
Lidovky.cz: Když jsme se viděli naposledy před třemi lety, měli jste v plánu s Jakubem Hortem z Motola spustit studii na jeho pacientech. Máte už výsledky?
Máme, první výsledky z naší studie jsme oznámili na jaře a další budou za pár týdnů. S pomocí těchto dat se nám podařilo odhalit, jak a proč Alzheimerova choroba vzniká. Co je nové? Přišli jsme na efektivní léčebný postup, který dokáže nejen zabránit hromadění toxických agregátů proteinu, ale také je z mozku odstranit.
Lidovky.cz: Co je podle vás nejzajímavějším objevem studie?
Prokázali jsme, že k zabránění tvoření toxinu je u proteinu nutné změnit pouze jeho tvar, tedy terciální strukturu, a toho je možné dosáhnout podáním poměrně jednoduchého léku. To považuji za klíčový objev, který jsme publikovali a už byl i potvrzen dalšími laboratořemi. Podáváním léku jsme dokázali u pacientů s Alzheimerovou nemocí zabránit poškozování mozku, které dokážeme měřit neurodegenerativními biomarkery. Navíc jsme zpozorovali, že se u pacientů také začaly stabilizovat i zlepšovat kognitivní schopnosti.
Lidovky.cz: Chápu správně, že problémem není pouze hromadění proteinu?
Přesně tak. Protein, o kterém se bavíme, nás v podstatě chrání proti poškození mozku, a proto je klíčový pro jeho správné fungování. V mozku ho máme jedno procento a chrání nás proti stresu, vyplavuje se při úrazech mozku a také pomáhá zvládat infekce. Problémem je to, že ve chvílích, kdy nám protein pomáhá, se ho tvoří a vyplavuje daleko více. Jak organismus stárne a ztrácíme schopnost čistění mozku, protein se začne hromadit, mění se jeho tvar a to je moment, kdy začne být pro mozek toxický. Náš lék je schopný zabránit tomu, aby protein změnil svůj tvar, který vede k agregaci a toxicitě.
Lidovky.cz: To znamená, že čím více máme stresu, úrazů či prodělaných infekcí, tím větší máme „šanci“ jednou Alzheimerem onemocnět?
