Lidovky.cz: Už šest let navrhujete především kabáty. Co vás na nich láká a je pořád kam se posouvat?
Nejdříve mě na kabátech a speciálně trenchcoatech lákalo, že nejsou hotové za hodinu. Je tam spousta detailů – sedýlka, pásky, vše musí být precizně zpracované. Prostě pokud máte rádi řemeslo, šití kabátu si užijete naplno. Svůj barevný Trench 2.0 šiju od roku 2018 a pořád ho vylepšuju a stále přicházím na nové způsoby, jak ho vylepšit. A nemluvím jen o barvách. A to je jen jeden kabát z mé řady. Jsem detailistka, těžko říct, jestli budu někdy stoprocentně spokojená.
Lidovky.cz: Žijete a pracujete v Praze. Nesnila jste o tom, že budete pracovat v zahraničí?
Snila jsem o tom a s touto vizí jsem i studovala. De facto se mi to splnilo, jelikož pocházím ze Slovenska. Asi jsem měla tehdy vesmíru přesněji definovat to „zahraničí“.
Lidovky.cz: Kdy vás začala zajímat móda?
Oblečení mě zajímalo od dětství. Jako každá malá holka jsem se pořád převlékala a nikdy nebyla spokojená se svým stylingem. Módu v celé její šíři jsem ovšem začala vnímat až později. Až když jsem se rozhodla, že ji chci studovat.
Lidovky.cz: Vystudovala jste střední školu designu v Bratislavě, potom se přihlásila na UMPRUM. Co jste se na škole naučila nejdůležitějšího?
Pro obě školy platí to, že jsem se z nich, a hlavně i ze sebe, snažila vytěžit maximum. A to znamenalo být proaktivní. Na UMPRUM jsem se hodně zaměřila na práci s materiály. Chtěla jsem co nejlépe porozumět střihu a řemeslu komplexně.
Lidovky.cz: Absolvovala jste také stáž v Paříži u dvou renomovaných návrhářů. Jak se vám u nich pracovalo?
Původně jsem měla jít do Paříže studovat v rámci výměnného programu. Ale to mi nevyhovovalo, cítila jsem se tam, jako kdybych se vrátila na střední. Proto jsem si domluvila možnost jít pracovat a získat zkušenosti ze skutečného ateliéru, ne ze školní lavice. Nebylo to vždy jednoduché. Ale vidět model, který jsem sama podle návrhu designéra vytvořila, na haute couture přehlídce, je příjemné.
Lidovky.cz: Je pravda, že všechny Pařížanky mají opravdu styl?
Když jsem přijela do Paříže, domluvila jsem si bydlení s českou studentkou, která by strčila do kapsy nejednu Pařížanku. Myslím si, že styl mají kromě Pařížanek i jiné Evropanky. V Paříži jim pomáhá ta jedinečná kulisa všude kolem.
Lidovky.cz: Jeden čas jste pracovala i pro značku Pietro Filipi, proč myslíte, že vybrali právě vás?
Vybrali si mě na základě vypracování návrhové kolekce. Oslovila je asi proto, že byla nejvíc srozumitelná a použitelná pro takovou značku, jakou Pietro Filipi bylo. Když se na své tehdejší návrhy podívám dnes, přijdou mi trochu ulítlé. Jsem za zkušenost v Pietro Filipi moc vděčná a těžím z ní dodnes.
Lidovky.cz: Proč jste se rozhodla založit vlastní značku?
Už jsem se úplně necítila na odchod dál do zahraničí a hledat si místo designéra někde v Evropě odsud z Prahy se ukázalo jako ne zcela možné. Tak nezbývalo než si pracovní příležitost vytvořit sama. Vlastní značku jsem uvedla v rámci soutěže mladých návrhářů s názvem THE WAY. Když jsem svoji kolekci viděla pohromadě, dávala mi smysl. Byly to přesně věci, které bych si přála pod vlastní značkou tvořit.
Lidovky.cz: Jak se vám dařilo v pandemii?
Začala jsem víc ukazovat, jak moje věci vznikají, a zákaznice na to začaly pozitivně reagovat. A taky se změnilo jejich nákupní chování. Najednou nepotřebovaly nakupovat hned, mít nějaký kousek okamžitě k dispozici. Stejně si ho nebylo druhý den kam obléknout. Díky tomu si rády dopřály něco výjimečnějšího a nevadilo jim si na to počkat. V pandemii se mé značce tedy dařilo dobře.
Lidovky.cz: Pracujete ještě sama, nebo už na výrobu nestačíte?
Co se týče mé produkce kabátů, praktikuji dva přístupy. Mám zakázky, které řešíme s klientkami na individuální úrovni. Ty ráda vyrobím osobně. V druhém případě šijeme v menších sériích ve výrobě. Nechtěla jsem jít cestou vlastní dílny se švadlenami, protože moje vize je o dokonalém produktu, který musí být zpracovaný na nejvyšší technologické úrovni odpovídající úrovni materiálu, z něhož je vyrobený.
Lidovky.cz: Z jakých materiálů šijete?
Nyní je to hodně o vlně. Moje aktuální kolekce vlněných trenchcoatů obsahuje příměs kašmíru, saka jsou z krásné kvalitní merino vlny. Ale moc ráda pracuju i se žakárem. Ten mívá rozmanité složení. Pro letní limitky používam viskózu, bavlnu a len. Barevné printy, které používám pro svůj Trench 2.0, pořád vyznívají nejlépe na syntetice.
Lidovky.cz: Zajímáte se o udržitelnou výrobu? Co je pro vás při navrhování důležité?
Už z podstaty toho, že jsem designérka s lokální produkcí, tak se o ni nejen zajímám, ale také ji tvořím a podporuji. Když jsem zakládala značku, řekla jsem si však, že na povídání o udržitelnosti svůj marketing stavět nebudu. I když je to trend. Moje značka – to je skrytý příběh za krásným kabátem. To, jak můj kabát dodává ženě pocit výjimečnosti. Ale jedním z nástrojů, které k udržitelné výrobě užívám, je například nabídka produktů formou „pre-order“. Nejdříve vyrobíme vzorky, ty ukážeme a poskytneme je na zkoušení zákazníkům. Až na základě předobjednávek zadáváme výrobu. Netvoří se tak zbytečně skladové zásoby. Důležité je naslouchat zákazníkům.
Lidovky.cz: Hlavní část vaší práce jsou kabáty, ale navrhujete také košile a blejzry. Co ráda nosíte vy?
Přiznám se, že jsem ve svém oblékání takový eklektik. Jsem schopna si vzít svoje navýsost elegantní vlněné camelové sako, k němu růžový gymsack a „boty jak na mars“. Za poslední roky jsem ze šatníku téměř vymýtila černou a vůbec mi nechybí.
Lidovky.cz: Chcete se značkou expandovat do zahraničí?
Nemyslím si, že je to nemožné a naivní. Minimálně to potřebuju zkusit. Tuším, že to bude stejná nebo spíš ještě náročnější cesta, než když jsem uváděla svou značku lokálně. Ale o tom to přece je, nestagnovat.
Lidovky.cz: Nestýská se vám po Bratislavě? Čím je pro vás Praha výjimečná?
Bratislava je tak blízko, že se mi po ní opravdu nestýská. Za tu dobu, co žiju v Praze, jsem si tu vytvořila prostředí, které mi vyhovuje. Bydlíme na Letné, a i když většinu času pracuju ve svém ateliéru, je příjemné mít možnost vyrazit někam, kde se něco děje, a mít to jen pár kroků.
Lidovky.cz: Co by podle vás měla mít v šatníku každá žena?
Barvy!