Ovšem ještě prapodivnější než plynové masky a bojové prapory s hákovými kříži je více než dvouleté ticho, které následovalo po slavnostním zahájení provozu kavárny. Když začala fungovat, nikdo se necítil uražený tím, že se číšníci i mnozí z hostů oblékají do nacistických uniforem. Ozvěny holokaustu znějí jen velmi slabě v Indonésii, která je domovem největší muslimské komunity na světě, a kde naopak židovská komunita oficiálně čítá pouhých 20 osob.
Až nedávná zpráva o této kavárně v anglicky vycházejícím listu Jakarta Globe spustila rozhořčené online reakce a přiměla náměstka starosty Bandungu Ayiho Vivanandu, aby si předvolal majitele kavárny k pohovoru. "Museli jsme se ho nejprve podrobně zeptat, jaké jsou jeho skutečné úmysly. Jisté ovšem je, že město Bandung nikomu nedovolí podněcovat rasovou nenávist," řekl Vivananda.
Majitel dostal nálepku zloducha
Tvůrce a majitel kavárny Henry Mulyana tvrdí, že neměl v úmyslu vyvolávat vzpomínky na holokaust, ovšem překvapuje ho, že dostal nálepku "zloducha".
"Neidealizuji Hitlera, jen mám jednoduše rád vojenské vybavení," řekl AFP Mulyana, křesťan, který si rád hraje se vzduchovými zbraněmi. Svou sbírku vystavil pro hosty podniku a zahrnuje mimo jiné i čutoru, bajonet, brýle a baterku, z nichž většinu koupil na internetu. "Ty, co na sobě mají svastiku, mají větší cenu," dodal.
Až do zprávy v anglicky vydávaném tisku prý jeho kavárna dostávala jen příznivé reakce a těšila se pravidelnému přílivu zákazníků. "My žijeme v Indonésii a Indonésané nebyli za holokaustu mučeni, a proto se o to nestaráme," řekl zaměstnanec důlní společnosti Arya Setya, který si sem zašel na porci špaget a kávu se svou přítelkyní.
Silné pobouření a znechucení
Ale nyní, když se zpráva o existenci kavárny dostala k širšímu okruhu lidí, vyvolala poprask mezi židovskými komunitami v dalších částech světa. "Středisko Simona Wiesenthala oslovilo vysoké indonéské diplomaty, aby jim jménem svých 400.000 členů a obětí nacistického holokaustu tlumočilo silné pobouření a znechucení," uvedl v e-mailu zaslaném AFP rabín Abraham Cooper z losangeleské Židovské skupiny na ochranu lidských práv.
"Očekáváme, že budou přijata odpovídající opatření k uzavření tohoto podniku oslavujícího genocidní ideologii, která ve své podstatě znevažuje osoby neárijského původu a jiné než bílé barvy pleti," dodal Cooper.
Podle indonéského zákona kdokoli, kdo úmyslně projevuje nenávist vůči ostatním na základě rasy nebo etnika, může být poslán do vězení až na pět let. To se ale v praxi stává jen výjimečně a násilné útoky muslimských zastánců tvrdé linie proti náboženským menšinám v posledních letech procházely beztrestně.
Indonésie, kde se 90 procent z 240 milionů obyvatel hlásí k islámu, neuvádí judaismus mezi svými šesti oficiálními náboženstvími. Země nemá diplomatické vztahy s Izraelem a hlasitě prosazuje vznik státu Palestina, byť ekonomické a vojenské vazby s Izraelem Jakarta tiše navázala. V zemi stojí jen jedna synagoga ve městě Manado. Století starou synagogu ve městě Surabaya uzavřeli extremisté protestující proti válce v Gaze na přelomu let 2008 a 2009.
Indonésie ovšem není jedinou asijskou zemí, kde se čas od času projeví nedostatek vnímavosti vůči holokaustu. Thajská prestižní univerzita se musela před několika dny omluvit za "ignoranci" svých studentů, kteří na zeď namalovali obraz superhrdinů, mezi nimiž byl i Hitler. A v roce 2006 rozhořčil malou indickou židovskou komunitu restauratér, který svůj podnik pojmenoval Hitlerův kříž; pod tlakem kritiky ji musel po několika dnech přejmenovat.
