Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Alergici už nemusejí jaro přetrpět, existuje 'očkování'

Zdraví

  6:19
Kvůli letošnímu nezvykle teplému počasí se alergici začali potýkat se sezonní rýmou dříve než v jiných letech. Výrazně lépe se ale daří těm, kteří vsadili na „očkování proti alergiím“, tedy na injekce, kapičky nebo nejnověji na tabletky.

Alergie foto: Sandoz

Diagnózu alergie si každým rokem vyslechne více pacientů než v roce předešlém. I když v posledních letech se rychlost nárůstu alergiků v naší populaci začíná pomalu snižovat. Nějakým typem alergie u nás trpí třetina populace. Počet dětí s tímto onemocněním se u nás v posledních dvou desetiletích téměř zdvojnásobil.

Alergie se může projevit kdykoliv v dospělosti, třeba i v seniorském věku. Mnohem běžnější je však její start už v dětství. „Poměrně často jsme svědky toho, že se příznaky alergie v průběhu lidského života mění, říkáme tomu,alergický pochod‘,“ říká docent Vít Petrů z Centra alergologie a klinické imunologie pražské Nemocnice Na Homolce.

Diagnóza vyvolává zděšení

Nejčastěji to začíná alergií na potraviny v nejranějším věku, například při přechodu z mateřského mléka na kravské. V předškolním věku přicházejí různé kopřivky a ekzémy. „Za pár let tyto příznaky ustupují a objevuje se alergická rýma, následovaná problémy s průduškami. Pokud se neléčí, mohou se vyvinout až do astmatu,“ vysvětluje docent Petrů.

Typické jarní alergeny

  • Už od ledna může alergiky potrápit pyl lísky, v březnu se přidává topol, v dubnu a květnu další stromy: bříza, habr, dub, ořešák nebo kaštanovník. Pozdější je lípa, která kvete až v červnu a červenci.
  • Od dubna až do září se setkáte s pylem bylin, jako jsou jitrocel, sedmikráska nebo jetel.
  • V květnu se přidává většina trav, např. srha, jílek, lipnice, kostřava nebo kukuřice, které kvetou až do pozdního léta.

Může tomu být ale i naopak - někdy jsou dřívější projevy astmatu, až potom alergické rýmy. Příznaky a jejich tíže bývají velmi pestré a individuálně se liší podle prostředí, ve kterém dotyčný žije, a podle jeho genetické výbavy nemocného. Nejčastěji podceňujeme alergickou rýmu, což je hrubá chyba, protože nesprávně léčená a zaměňovaná za běžné nachlazení může ve 40 až 50 procentech případů přejít do průduškového astmatu.
Samotná diagnóza, především u dětí, někdy vyvolává zděšení. „Je samozřejmé, že každý rodič, kterému poprvé sděluji podrobnosti o právě diagnostikované alergii dítěte, je překvapený a lítostivý. Někteří rodiče jsou opravdu zděšeni,“ říká soukromá alergoložka Lenka Pennigrová, která má ordinaci v Praze 4.

Hned dodává, že pokud rodičům vysvětlí podstatu onemocnění, možnosti léčby a prognózu, většinou se uklidní a velmi dobře spolupracují. Rodičům dítěte je také třeba vysvětlit, že objevy v medicíně jdou velmi rychle kupředu a že jejich dítě se jistě dočká významně lepších léků. A možná se dokonce podaří zasáhnout do podstaty celého problému -tedy napravit v buňkách nežádoucí tvorbu alergických faktorů.

Očkování v uvozovkách

Alergici ale nemusejí trpět ani dnes, pomáhá jim „očkování“ proti alergiím. Uvozovky jsou na místě, nejedná se o přesný medicínský termín - ve skutečnosti jde o tzv. alergenovou imunoterapii, ale mezi laiky se pojem očkování vžil. „Tato terapie je jedinou skutečnou možností, která pouze neřeší následky alergického procesu, ale zasahuje přímo do něj, dokáže alergický pochod zásadně ovlivnit, v řadě případů i zastavit,“ vysvětluje Vít Petrů.
„Dříve se používaly pouze injekční formy, od roku 2006 jsou už dostupné uživatelsky přívětivější vakcíny ve formě kapek, jež se nechávají v ústech vstřebat pod jazykem. Nejnovější jsou čtvrtou sezonu používané tabletkové vakcíny, ty jsou ale k dispozici pouze pro alergiky na pyly trav,“ podotýká lékař.

Koho trápí alergie

Sklony k alergiím se dědí. Je-li alergická matka, je riziko vzniku alergie u dítěte vyšší, než když jí trpí otec. Mají-li alergii oba rodiče, je asi 70% pravděpodobnost, že postihne i jejich potomka. Proč přibývá alergií - Podle starší hygienické hypotézy jsme méně odolní, protože žijeme v čistším prostředí a nesetkáváme se tolik s dříve běžnými infekčními chorobami, maminky odkládají zavádění potravin s potenciálními alergeny do co nejpozdějšího věku dítěte. Imunitní systém pak přehnaně reaguje na podněty, kterých by si dříve nevšiml. - Nová hypotéza biologické různorodosti vychází z toho, že se každý člověk narodí s určitou genetickou výbavou, která se pak střetává s vlivy prostředí a životního stylu. Sedavý způsob života, stres, atypická výživa, kouření nebo chov domácích mazlíčků porušuje souhru mikroorganismů vnitřního a vnějšího prostředí, což postupně mění aktivitu některých genů. Změny se mohou projevit poruchou imunity vedoucí k alergiím.

Podle doktorky Pennigrové je vždy nutné zvolit pro pacienta co nejvíc vyhovující způsob léčby. Někdo nesnáší injekce, někomu je naopak nepříjemné třikrát týdně myslet na aplikaci kapiček či tablet. Jsou dokonce pacienti, kteří po důkladném zvážení zvolí postup bez vakcíny a při potížích raději užívají léky. „U jediného typu alergické reakce se snažíme být nekompromisní a vakcínu určitě podávat, a to je reakce na bodnutí hmyzem. Při této alergii hrozí takzvaný anafylaktický šok, což pacienta přímo ohrožuje na životě,“ dodává lékařka.

Léčba vakcínami funguje tak, že se do organismu v malých a pozvolna stoupajících dávkách dodává přesně ten alergen, na který je pacient alergický. Tělo se pomalu imunizuje a získává toleranci vůči konkrétnímu původci alergie. Při intenzivnějším pozdějším kontaktu s alergenem třeba v pylové sezoně nebo při hmyzím bodnutí je už tělo natolik navyklé, že to nevyvolá žádnou alergickou reakci, anebo jsou její projevy podstatně mírnější.

Tato moderní léčba však není určená pro každého alergika, ne všechny diagnózy jsou pro alergenovou imunoterapii vhodné. „Doporučuje se u dětí starších tří let a nejvhodnější je pro nemocné alergické na pyly, roztoče, zvířata a hmyzí jed. Na potravinové alergie zatím není dostupná,“ uvádí docent Vít Petrů.

Pokud se začíná v podzimních měsících, tedy obvykle mimo pylovou sezonu, první úspěchy ve formě výrazně mírnějších projevů se mohou objevit už na jaře následujícího roku. Když má léčba ideální efekt, snižuje se v průběhu oněch pěti let výrazně spotřeba běžných antialergických léčiv. Po jejím skončení nastává klidový stav, kdy jsou obtíže jen minimální, nebo třeba vůbec žádné. Není sporu o tom, že se tím zvyšuje kvalita života nemocných.

Někdy je nutné vakcinační terapii za pár let, třeba opět v pětiletém cyklu, zopakovat. Jak uvádí docent Petrů, pokud se bude nemocný chovat racionálně, což znamená, že se kupříkladu alergik se sennou rýmou nebude pohybovat v seníku a bude dodržovat určitá režimová opatření, pak má velkou šanci na život v zásadě bez problémů.

Chce to trpělivost

S alergenovou imunoterapií je ideální začít do tří až pěti let od začátků prvních projevů alergie, pak je léčba nejúčinnější. Je možné nasadit ji i u dospělých, její efekt ale nemusí být až tak výrazný jako v dětském věku. Léčba vakcínami proti alergiím ovšem vyžaduje trpělivost, protože je třeba ji podávat pravidelně a dlouhodobě, obvykle tři až pět let. Ne všichni pacienti jsou natolik cílevědomí, aby takové léčebné schéma dodrželi.

Honza, dlouholetý pacient doktorky Pennigrové, má prokázanou alergii na roztoče a trpěl od dětství opakovanými záněty průdušek. Mezi desátým a patnáctým rokem užíval pod dozorem své pečlivé maminky kapičkovou vakcínu proti roztočům a jeho stav se významně zlepšil. Nyní je již dvacetiletým mladíkem. Infekce dýchacích cest ho sice postihují poněkud více než jeho vrstevníky a mívá časté alergické rýmy, jinak je ale jeho stav velmi uspokojivý, vrcholově sportuje, a co je hlavní, nemá žádné dechové potíže.

PSALI JSME:

Do téže ambulance dochází také Martin, jenž měl od dětství podobné potíže. Vakcínu užíval pouze půl roku, poté ji pod různými záminkami přerušil. Kdykoliv přijede do prostředí s větším množstvím alergenů, zejména roztočů, což se stává třeba na letní dovolené, ale i v zimě na horských chatách, okamžitě dostane rýmu a dráždivý kašel. Kvůli dechovým potížím téměř nesportuje a dost často bývá nemocný.

„Projednali jsme s Martinem jeho stav a on slíbil větší spolupráci. Raději jsme však nyní zvolili injekční formu vakcíny, protože tak mám možnost Martina pravidelně jednou za měsíc kontrolovat,“ usmívá se doktorka Pennigrová.

S očkováním má dobrou zkušenost také alergoložka Iva Veselá z pražské Polikliniky Budějovická: „Za alergenovou imunoterapii jsem vděčná. Nejčastěji využívám pylové vakcíny, vakcíny obsahující domácí roztoče a vakcíny s hmyzími alergeny.“

Účinnost vakcín se podle doktorky Veselé uvádí mezi šedesáti a osmdesáti procenty a není velkého rozdílu, ať už s pacientem vybere vakcínu injekční celoroční, nebo předsezonní, případně vakcíny pod jazyk v kapkové či tabletové formě. Milým zadostiučiněním bývá, když se zpravidla již v prvním roce vakcinace pacient vrací spokojený a má jen minimální sezonní potíže.

Omyl imunitního systému

Aby pacienti dokázali s alergií žít -protože vyléčit ji zatím nelze -, musí přesně pochopit, co se v jejich těle odehrává. Jak vysvětluje doktorka Pennigrová, je to vlastně omyl imunitního systému. Imunita nás má chránit před nepříznivými zevními vlivy, především viry, bakteriemi a plísněmi, které mohou způsobit onemocnění, nebo nás dokonce zahubit.

K této obraně si organismus vytváří bílkoviny, nazývané protilátky nebo též imunoglobuliny, a také celou škálu buněk. U alergiků se imunitní systém zmýlí, a namísto s viry a bakteriemi začne bojovat s částicemi zevního prostředí, které s námi po dlouhá tisíciletí žily v souladu a nijak nás neohrožovaly. Jsou to zejména pyly, roztoči, potraviny a zvířecí srst.

Imunitní systém alergiků vytvoří zcela nesmyslně protilátku, která je označována jako imunoglobulin E. Ten se spojí s alergenem, například pylovým zrnem, a poté se rozhlédne po organismu a zaútočí na speciální buňky - bazofily.

Světový týden alergie

Letos je vyhlášen na 7.-13. dubna Jeho hlavním tématem je tentokrát anafylaxe, tedy celkový těžký, život ohrožující stav alergické reakce, který často ne zcela přesně označujeme jako alergický či anafylaktický šok. Přichází nepředvídatelně, náhle, příznaky se rozvíjejí bleskově. Může vzniknout tu jedince, který do té doby žádné příznaky alergie neměl. V České republice je každoročně pro anafylaxi hospitalizováno až 2000 lidí. Nejčastějším spouštěčem anafylaxe jsou potraviny.

Tyto buňky se nacházejí v každém z nás a nijak nám neškodí. Pokud na ně však zaútočí tento komplex, buňky se otevřou jako klíčem, prasknou a prudce z nich uniknou škodlivé látky, například histamin. Tyto látky vyvolají to, co všichni známe jako alergickou reakci: svědění, zarudnutí, rýmu, dušnost, v krajním případě i smrt.

Pokud by se podařilo zabránit tvorbě škodlivého imunoglobulinu E, žádná alergická reakce by se neobjevovala. „Bohužel dodnes nevíme, proč se některý organismus takto zmýlí a jak tomu zabránit. Kromě zmíněných vakcín máme v alergologii k dispozici řadu velmi dobrých léků s minimem vedlejších účinků.

Nejznámější jsou antihistaminika, mírnící projevy alergie. „Ale ty neléčí podstatu onemocnění. Nechávají celou reakci proběhnout a potom již jen hasí požár, který v těle způsobila,“ říká doktorka Lenka Pennigrová.

Docent Petrů doplňuje, že se přece jen alespoň pro některé alergiky blýská na lepší časy. „Úplným hitem v léčbě těžkého alergického astmatu, na nějž nezabírají kortikosteroidy ani jiné inhalační léky, jsou nyní takzvané anti-IgE protilátky. Ty vytvářejí komplexy s volným imunoglobulinem E a brání tedy alergické reakci, a tím i projevům nemoci,“ říká lékař.

Tyto léky mohou předepisovat alergologové a pneumologové ve specializovaných centrech v České republice - jejich seznam je k dispozici na stránkách České společnosti alergologie a klinické imunologie: www.csaki.cz/centra-lecby-omalizumabem. Letos by měly být anti-IgE protilátky uvolněny i pro léčbu těžké kopřivky.

Každý průběh alergie je jiný, proto i léčebný plán je šitý jednotlivým pacientům na míru. Odlišný je plán pro alergika, který každé jaro odlétá na delší čas na jižní polokouli a vyhne se sezonním potížím. Jiný zase pro pacienta sice se sezonním typem alergie, ale s potížemi již mnoho let trvajícími v sezoně dva až tři týdny bez nějakého zhoršování.
„V zásadě léčebný plán zahrnuje úpravu prostředí alergika, životosprávu, správně nastavenou medikaci a včasné zahájení specifické imunoterapie alergenem. Nedílnou součástí je klimatoterapie, používání čističek vzduchu, a v případě opakovaných slizničních či kožních zánětlivých onemocnění též imunomodulační léčba,“ vypočítává doktorka Veselá.

Samozřejmě existují i případy alergiků, na něž nic nezabírá. V takovém případě je zapotřebí trpělivost při hledání konkrétní léčby. Pacient alergický na pyl se musí řídit i počasím a povětrnostními podmínkami. Suchý, prašný a větrný den na vrcholu pylové sezony snese alergik jednoznačně hůř než mírně teplý a lehce vlhký bezvětrný den. Doktorka Veselá doporučuje v sezoně větrat časně po ránu, navečer a v noci, ne ve dne. Vhodné je čištění klimatizace auta s výměnou pylových filtrů. Občas je zapotřebí krátkodobě posílit medikaci a předejít zbytečnému dlouhodobému zhoršení, které se pak hůře zvládá.

Alergen rozebraný na molekuly

Správné léčbě může napomoci i lepší určení alergie. Novinkou je molekulární diagnostika. Ta dokáže zjistit nejen celý alergen, na který si alergik vytvořil alergickou protilátku, ale umí rozklíčovat reakce na jednotlivé molekuly.
„Tyto molekuly jsou rozdílně agresivní a výhledově bude možno zaměřit podávání vakcín pouze proti těm nejdůležitějším a nejagresivnějším složkám,“ uvádí doktorka Lenka Pennigrová.

Příkladem využití molekulární diagnostiky jsou pacienti s pylovou alergií. Škála pylů je velmi široká a do vakcíny nelze dostat všechny. Po vyšetření molekul alergenu se lékaři lépe rozhodnou o tom, zda nasadit léčbu vakcínou, tím se zvýší její efekt a sníží riziko vedlejších účinků.

„Molekulární diagnostika se teprve začíná běžněji používat, zatím jenom na několika pracovištích v republice - tam, kde mají imunologickou laboratoř, která toto umí vyšetřovat,“ upřesňuje docent Petrů. „Nejedná se ale o nic příliš složitého ani finančně náročného, takže věřím, že během krátké doby jednoho až dvou roků to bude běžné vyšetření v rámci komplexní alergologické diagnostiky,“ dodává.

V Nemocnici Na Homolce poprvé loni na podzim podle výsledků tohoto vyšetření rozhodovali o indikaci pylové alergenové imunoterapie. Nyní se podle průběhu nemoci pacienta na jaře a v létě ukáže, jaký bude efekt. Molekulární diagnostika má podle docenta Petrů význam především u alergie na potraviny. Prokázaná alergie na některou z hlavních molekul, například u arašídů, poukáže na riziko vzniku anafylaktické, šokové reakce po jejich požití. Naopak potvrzení alergie na některou vedlejší molekulu znamená, že dotyčný bude pravděpodobně například po náhodném požití arašídů reagovat jen pocitem pálení v ústech, nikoliv život ohrožujícím šokem.

Autor: