Vědci z britského Nezávislého vědeckého výboru pro drogy (ISCD) a odborný poradce z Evropského monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) v ní představili novou stupnici, která hodnotí škody napáchané drogami samotným uživatelům a širší společnosti.
Alkohol je třikrát škodlivější než kokain
Z ní vyplývá, že alkohol je nejškodlivější vůbec a je téměř třikrát škodlivější než kokain nebo tabák. Na druhém a třetím místě po alkoholu se na žebříčku nebezpečnosti umístil heroin a crack kokain. Extáze například dosahuje jen osminy nebezpečnosti alkoholu.
Profesor David Nutt, šéf ISCD, k výsledkům studie zveřejněné v lékařském časopise Lancet uvedl, že její zjištění dokazují v rámci veřejného zdraví nutnost "agresivně zacílit" na škody páchané alkoholem. Dodal také, že nynější systém klasifikace drog souvisí jen málo s důkazy o jejich škodlivosti.
Alkohol a tabák jsou pro dospělé v mnoha zemích legální, zatímco drogy jako extáze, konopí či LSD jsou nelegální a nesou s sebou riziko trestů vězení.
"Je zaznamenání hodné, že dvě posuzované legální drogy - alkohol a tabák - se dostaly do horní části žebříčku, což naznačuje, že legální drogy způsobují přinejmenším stejné škody jako nelegální látky," řekl Nutt, který do loňského roku působil jako vlivný poradce britské vlády pro drogy. Post ale musel opustit poté, co ministry veřejně kritizoval za ignorování vědeckých informací naznačujících, že konopí je méně škodlivé než alkohol.
Hlavní rizikový faktor předčasné smrti
Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že rizika spojená s alkoholem způsobují na světě ročně 2,5 milionu úmrtí spojených s chorobami srdce a jater, dopravními nehodami, sebevraždami a rakovinou; to představuje 3,8 procenta veškerých úmrtí. Celosvětově je alkohol třetím hlavním rizikovým faktorem předčasné smrti či trvalého zmrzačení.
Ve snaze nabídnout vodítko pro ty, kdo rozhodují o zdraví, politice a sociální péči, rozdělil Nuttův tým drogy s pomocí postupu, při kterém je do analýzy zapracováno několik posuzovaných kritérií. V tomto případě šlo o devět měřítek škodlivosti pro uživatele a dalších sedm pro ostatní. Měřítka škodlivosti uživatele zahrnovala například úmrtí spojené s užívanou drogou, zdravotní poškození, závislost na droze či ztrátu vztahu nebo narušení vazeb v rodině. Škodlivost pro ostatní se mimo jiné posuzovala podle trestných činů, ekologických škod či soužití se společností.
Drogy poté byly ohodnoceny na stobodové stupnici, přičemž 100 znamená nejvyšší škodlivost a nula žádnou.
