V EU mluví druhým jazykem něco přes polovinu jejích obyvatel. V ČR takovou znalost podle statistik uvádí 69 procent občanů.
V zemích unie je 24 řečí označovaných jako oficiální jazyk EU. Lidé však hovoří dalšími asi 60 regionálními či oblastními řečmi či nářečími. Imigranti v Evropě používají dalších asi 175 jazyků. Na celém světě je mezi šesti a sedmi tisíci různými řečmi.
Většina obyvatel členských zemí má za nejznámější cizí řeč právě angličtinu. Zmiňována je ale také ruština - ve třech pobaltských zemích, které byly dlouhou dobu součástí Sovětského svazu.
Průzkumy se jako o nejčastěji zvládnuté cizí řeči zmiňují také o němčině - v Lucembursku - ale také o češtině. Tu jako nejznámější cizí řeč označili Slováci, možnost vybrat slovenštinu ale podle statistiků v české variantě šetření nebyla.
Následuje francouzština nebo němčina
V pořadí druhou nejčastěji studovanou cizí řečí je v EU za angličtinou s odstupem francouzština, následovaná němčinou a španělštinou. V ČR na základních a středních školách studovalo osm z deseti studentů jako první cizí řeč angličtinu a jako druhou uvedlo 28 procent studentů němčinu.
Na rozšířenou znalost angličtiny často poukazují kritici poměrně vysokých nákladů, které Evropská unie vynakládá na tlumočení a překladatelské služby. Celková částka je asi miliarda eur ročně (okolo 26 miliard korun) a někteří europoslanci nad ní nepřestávají kroutit hlavou.
Evropská komise, která zaměstnává okolo 3000 překladatelů, ale tvrdí, že se jedná o méně než procento ročního unijního rozpočtu či asi dvě eura (něco přes 50 korun) ročně na obyvatele unie.
Unie tak, hlavně z politických důvodů, neplánuje snížení počtu svých oficiálních jazyků, jejich počet naopak v polovině roku se vstupem Chorvatska vzrostl.
