4. března 2018 6:28 Lidovky.cz > Relax > Věda

Antropologové zmapovali, jak se vyvíjeli Evropané za 30 tisíc let

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Neandrtálec (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Neandrtálec (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Jak se měnila podoba a život lidí od prvního osídlení Evropy, zmapovali antropologové v dosud nejrozsáhlejším výzkumu na toto téma. Naměřili a nasnímali kosterní pozůstatky 2500 jedinců. Na projektu se podíleli vědci z několika států včetně týmu Vladimíra Sládka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Spolu s chystanou monografií vědci v pondělí zveřejní i data, která nasbírali.

Podle Sládka výzkum odhalil hlavní trendy za 30 000 let, které platí pro celou Evropu, ale i rozdíly mezi regiony. Vědci zkoumali a porovnávali například výšku postavy lidí, hmotnost nebo proporce končetin vůči trupu. „Druhá část, podstatnější, byly biomechanické parametry, tedy to, jaké zatížení kostra nese v dolní a horní končetině,“ řekl Sládek.

Z těchto údajů dokážou vědci zjistit, jak se tehdy lidé pohybovali, kolik ušli kilometrů nebo jak si obstarávali potravu. Jasně například vyplynulo, kdy se z lovců a sběračů stali zemědělci. Projevuje se to i na kostře žen. „Ženám se najednou vyrovná asymetrie horní končetiny, a to proto, že začaly dlouhodobě a systematicky zatěžovat horní končetiny - symetricky, při mletí zrn,“ uvedl Sládek.

Vědci zjistili, že proti běžně rozšířenému názoru zemědělství Evropanům zprvu neprospělo. „S přijetím zemědělství se dramaticky zhoršily životní podmínky populacím a projevilo se to v různých ukazatelích, mimo jiné ve snížení výšky,“ uvedl Sládek. Dodal, že změna byla tak výrazná, že ji Evropané dohnali až v posledních sto letech. Vědci zjistili také další, změny, které ukazují, s čím se lidé museli potýkat. Byly to například infekční nemoci nebo to, že se naučili využívat zvířata nejen pro maso, ale také pro mléko a další produkty.

Výzkumu se zúčastnily týmy z několika evropských zemí a z USA. V českém týmu se od roku 2006 vystřídala i řada studentů, celkový počet zapojených lidí odhadl vědec na několik desítek. Výsledkem je mimo jiné nejobsáhlejší a podrobná databáze, která bude od pondělí přístupná zájemcům o tyto údaje. „Čekáme, že to bude velká inspirace pro další badatele, a že později vznikne něco takového i pro další regiony - Afriku, Asii a třeba i severní Ameriku,“ dodal Sládek. Výsledky zatím tým publikoval v několika časopiseckých studiích. Obsáhlou monografii vydá příští týden nakladatelství vědecké literatury Wiley-Blackwell v New Yorku.

ČTK
  • 1Diskuse