Dobře zachovalá konstrukce byla objevena při výzkumu, několik let čekala na své vyzvednutí zakonzervována v terénu. "Cisternu jsme objevili již před pár lety, neměli jsme však dost prostředků a možností ji zachránit. Zakonzervovali jsme ji, zavezli pískem a nyní můžeme tuto akci dokončit. Je to významné tím, že pozůstatky dřeva na našich archeologických výzkumech jsou velice vzácnou věcí," řekl ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška.
ČTĚTE TAKÉ: |
Záchranné práce byly podle odborníků dost náročné, s vytěžením objektu v hloubce šesti metrů jim pomáhali i speleologové. Odborníci cisternu vyzvedávali pomocí kladky po částech, poté ji budou zas skládat dohromady.
"Nevím o podobném archeologickém nálezu, který by byl učiněn mimo město. Je to dost dobrá příležitost se tento objekt pokusit zachránit, rekonstruovat a přiblížit veřejnosti," doplnil Peška s tím, že v budoucnu by měla být rekonstruovaná cisterna vystavena přímo v Jívové. Předhradí bývalého středověkého hradu zkoumají odborníci již řadu let.
Lokalita je pro ně zajímavá především proto, že se zde snoubí dvě období - nacházejí zde stopy z doby popelnicových polí a i ze středověkého předhradí. Zřícenina hradu Tepenec leží asi 2,5 kilometru od Jívové. Název nese po hoře, na které byl vystavěn. První písemná zmínka o hradu je v listině datované 29. červnem 1340. Markrabě Karel zde vymezuje území odkoupené od olomouckého biskupství, horu Tepenec a údolí k ní přiléhající. Hrad byl postaven na trase zvané Jívovská cesta, jedné z mnoha cest nacházejících se v koridoru Jantarové stezky, která spojovala Pobaltí s Jadranem.
Z hradu Tepenec, který je nejstarší a nejvýznamnější stavební památkou v katastru obce, již řadu století zůstalo jen hradní zbořeniště, celý vrch je navíc již desítky let "odkrajován" lomem. Z původní hradní stavby do dnešních dnů nezůstalo téměř nic, patrný je jen zbytek původního přikopu a valu ve východním předhradí.
