Na očekávané artefakty z období, kdy byl Kyjov největším sídlem germánského kmene Langobardů na Moravě, ale letos vědci nenarazili. Těmito objevy překvapili odbornou veřejnost teprve loni. Nikdo totiž neočekával, že Langobardi měli na místě současného Kyjova tak velké sídliště. Našly se v něm přitom mimořádně cenné věci. Vědci s nimi pracují v laboratořích. Když se letos archeologové vrátili do Kyjova, předpokládali, že najdou pokračování langobardského sídliště. Nestalo se tak.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Nový nález je ze zcela jiného období. Ukazuje, že Kyjov byl již před stovkami let vynikajícím místem pro osídlení," doplnil Šmerda. Kromě jam na obilí a četné keramiky se nyní našel také hliník - jáma na těžbu hlíny, na jejímž dně byl pochován pes. Archeologové předpokládají, že se příští rok vrátí k bádání v oblasti, v níž jsou další pozůstatky po Langobardech. Připravují výstavu, která jejich dosavadní výzkum představí.
Jezdci na koních
Z hrobů vyzvedli šperky - spony, přezky a náramky z korálků. Našly se i zbraně; dva meče, mečíky a násady kopí. Jeden z ženských hrobů ukrýval i vědro pobité bronzovým plechem. K největším zajímavostem patří sedm hrobů jezdců na koních.
Odborníci nepředpokládali, že by se tak velké sídliště Langobardů mohlo na Moravě nacházet. Podle dosavadních poznatků se Langobardi přesunuli při stěhování národů v roce 568 z oblasti karpatské kotliny na sever Itálie. Nový výzkum v Kyjově ale ukázal, že část z nich ve střední Evropě překvapivě zůstala.
