Na počátku byla velká láska, truhlářská dílna a jedna německá panenka, na konci pohádkového příběhu jedna z nejslavnějších hraček na světě.
Kupující byli zpočátku skeptičtí v názoru na to, zda se panenka s výraznými tvary ženského těla bude líbit malým dětem, protože do té doby se panenky podobaly spíše batolatům nebo andělským holčičkám. Jakmile se ale objevila v obchodech, způsobila okamžitou senzaci.
Nová, téměř 30 centimetrů vysoká panenka byla ohebná, souměrná a krásná. První Barbie nosila blonďaté vlasy stažené do ohonu, černobílé pruhované plavky, zlaté náušnice, sluneční brýle a měla lodičky. Oblečení se postupně stalo hlavním poznávacím znamením panenky.
Od svého zrození na sebe vzala tisíce podob a modelů, byla manekýnkou, pak postupně kosmonautkou, atletkou, podnikatelkou nebo třeba prezidentskou kandidátkou. A stala se i černoškou, hispánkou, indiánkou nebo Číňankou.
Nedávno firma Mattel představila panenku Barbie vytvořenou podle německé kancléřky Angely Merkelové. Panenku oblékali největší módní návrháři od Christiana Diora až po Giorgia Armaniho či Gianniho Versaceho.
Ken je o dva roky mladší než Barbie
Na počátku byla láska amerického páru Ruth a Elliota Handlerových, kterým se narodily dvě děti, holčička Barbie a malý Ken. Jména dětí jsou v tomto příběhu více než důležitá. Handlerovi vlastnili firmu na výrobu dřevěných rámů na obrazy a Elliot začal z odřezků dřeva vyrábět malý nábytek pro panenky. A to byl začátek jejich obchodu s hračkami. V roce 1945 si Ruth a Elliot založili se svým přítelem Haroldem Mattsonem společnost Mattel (složeninou jmen Mattson a Elliot), která se díky panence Barbie postupně rozrostla v obchodní gigant.
V roce 1956 si Ruth Handlerová při své návštěvě Švýcarska koupila německou panenku Lilli, která byla původně komiksovou postavičkou. Ta se stala pro Handlerovou hlavním zdrojem inspirace pro vytvoření vlastní podobné panenky, později nazvané Barbie po její dcerce. Patent získala Barbie v roce 1958, v březnu 1959 se poprvé objevila na veletrhu hraček v New Yorku.
V roce 1961 se objevila také druhá postavička, nerozlučný přítel panenky Barbie, který dostal jméno po jejich synovi Ken a ke kterému přibylo postupně několik přátel a příbuzných.
|
Barbie v českých hračkářstvích většinou poráží Krteček |
Barbie má i svůj životopis
Barbie, která má i svůj životopis a civilní jméno Barbara Millicentová Robertsová, prošla za 50 let mnoha změnami a řídila se módními trendy jak v oblékání, tak i v úpravě vlasů a líčení. Je ale i terčem kritiky a posměchu. Byla například kritizována, že svou štíhlou postavou podporuje mentální anorexii, fešák Ken je kritiky často označovaný za typického homosexuála a označení "barbína" obecně patří k nepříliš lichotivému označení určitého typu žen.
"Židovské panenky Barbie s jejich odvážnými oblečky, nemravnými pózami a všemi těmi doplňky a náčiním jsou symbolem dekadence zkaženého Západu," tak vysvětlila v roce 2003 zákaz prodeje panenek Barbie Saúdská Arábie.
V současnosti je z Barbie i výrazný komerční fenomén. Zatímco cena první panenky byla asi tři dolary, v současnosti se prodává v průměru za 40 dolarů (asi 900 korun). Nyní je k mání ve 150 zemích světa a ročně přinese firmě Mattel na tržbách asi 1,5 miliardy dolarů. Podle údajů firmy se každou vteřinu na světě prodají tři barbíny. Prodej panenek Barbie ale v posledních sedmi letech klesá. Přispěla k tomu mimo jiné konkurenční panenka se jménem Bratz. Loni v prosinci však Mattel nad konkurentem vyhrál právní spor a soud společnosti MGA Entertainment zakázal panenku Bratz vyrábět a prodávat. Na paty Barbie ale šlapou i další panenky a firma Mattel se často obrací k soudu kvůli údajným kopiím své slavné panenky.
Na československý trh nejslavnější panenka světa oficiálně vstoupila v listopadu 1990. Československo se stalo po Maďarsku druhou zemí bývalé východní Evropy, kam tyto panenky pronikly.
