„Má se za to, že žádná dieta ani doplněk stravy zásadně neovlivňují imunitní reakce. U dětí však strava může podpořit rozvoj imunity a bránit vzniku alergií. Již první jídlo, se kterým se člověk setkává, tedy mateřské mléko, podporuje například rozvoj střevní sliznice, jejímž prostřednictvím se stimuluje imunitní systém spojený se střevem. Je také prokázáno, že kojení se uplatňuje v prevenci infekcí, alergií a autoimunitních onemocnění,“ říká nutriční terapeutka Podhorské nemocnice v Rýmařově Veronika Zehnálková.
VitaminyK normální funkci imunitního systému přispívají vitaminy A, D, B6, B12, C, a dále kyselina listová, měď, selen, zinek a železo. Naprosto přirozeně je najdeme ve vyvážené stravě. Vitamin B6: téměř ve všech potravinách, nejvíce v mase, rybách, některých druzích zeleniny, bramborách, banánech a celozrnných výrobcích Vitamin D: tvoří se v kůži vlivem slunečního záření, ale je také v rybím tuku, tučných rybách, játrech a vaječném žloutku Vitamin A: v játrech a v zelenině, především v mrkvi, špenátu a kapustě Vitamin B12: nejvíce v játrech, ale i v mase, rybách, vejcích, mléce a sýrech Vitamin C: v bramborách, zelí, kapustě, špenátu, rajčatech, brokolici, fenyklu, angreštu, černém rybízu, citrusových plodech Kyselina listová: ve špenátu, zelí, kapustě, dále v rajčatech, okurkách, hroznovém víně, pomerančích, celozrnném pečivu, pšeničných klíčcích, sóje, bramborách, mase, játrech, mléce a mléčných výrobcích, vejcích Měď: v obilovinách, játrech, rybách a korýších, dále v ořeších, kakau a čokoládě a také v kávě, čaji a některých druzích listové zeleniny Selen: v mase, rybách, vejcích, čočce a chřestu Zinek: v mase, vejcích, mléce a sýrech Železo: v chlebu, mase, uzeninách a zelenině |
Dospělé lidské tělo i jeho imunitní systém si podle jejích slov poradí s jakoukoli stravou tak, aby nedošlo k jeho poškození.
„Člověk to ovšem nepříjemně pocítí. Setká-li se imunitní systém v trávicím traktu s potravou, která by mu mohla uškodit, aktivují se mechanismy, které podpoří vyloučení potravy z těla, máme průjem nebo zvracíme,“ připomíná Veronika Zehnálková.
Marketingová kouzla
Reklamy přetřásají výmysly marketingových kouzelníků a ty lákají konzumenty na to, na co rádi slyší. A při módním slově imunita zpozorní každý. A tak náhle na trhu máme „superpotraviny“ – hlíva, rakytník, arónie – a slyšíme, že mají bezmála magický vliv na imunitu.
„Za superpotraviny jsou označovány ty, které mají nápadně vysoký obsah nějakého vitaminu, minerální látky či jiné živiny, která je považována za velmi prospěšnou zdraví. Tento pojem ale není jednoznačně odborně určený, natož právně zakotvený. Reklamní masáž pak vytváří dojem, že bez superpotravin nemůžeme být nikdy zdraví. Většina superpotravin je navíc méně dostupná či poměrně drahá. Což je pro obchodníky výhodné. Přitom většina běžných a cenově dostupnějších potravin nám poskytne stejnou, ne-li lepší službu,“ uvádí nutriční terapeutka Zehnálková. A připomíná zmíněný rakytník. V jeho plodech je opravdu dvojnásobné množství vitaminu C než v paprice. Vpomerančích je ho dokonce šestkrát méně než v rakytníku. „Ale jak často a v jaké podobě – syrový nebo tepelně upravený – rakytník zařazujeme do jídelníčku? Vzhledem ke konzumovanému množství jsou totiž nejvýznamnějšími zdroji vitaminu C v naší stravě brambory, zelí, kapusta, špenát a rajčata. A dalšími bohatými zdroji ‚céčka‘ jsou brokolice, fenykl, angrešt, černý rybíz a citrusové plody. Pro mnoho lidí může být překvapivým zjištěním, že jim dá běžná strava vitaminu C dostatek.“
Podle Veroniky Zehnálkové také často vzniká mylný dojem, že když člověk sní superpotravinu, tak je vlastně zachráněný, nemusí se dále snažit a může v pohodě spořádat tučné, smažené a přeslazené potraviny dle libosti. A bude štíhlý a zdravý. Nebude. „Superpotraviny nám neuškodí a mohou být vítaným zpestřením jídelníčku, ale nutné rozhodně nejsou. Spíše než na vyhledávání zázračných potravin bychom se tedy měli zaměřit na pestrou skladbu jídelníčku a pravidelný pohyb,“ pokračuje nutriční terapeutka.
Pozor nejen na hladovku
Internet je plný občas i nebezpečných rad, jak si posílit imunitu a zároveň ještě třeba zhubnout. Jednou z nich je hladovka. Pouze pijeme a hodiny nejíme nic. „Netuším, jakým způsobem by mohla být hladovka prospěšná imunitnímu systému. Při ní ztrácíme žádoucí svalovou hmotu. Naopak je všeobecně známo, že u podvyživených osob se imunita oslabuje. Hladovka není postup, který bych doporučovala,“ pokračuje Veronika Zehnálková.
Žádná dieta podle jejích slov zásadně neovlivňuje imunitní funkce. Na náš zdravotní stav ale má nepříznivý vliv nesprávná strava, nedostatek pohybu, alkohol, tabák. No a naopak nic nového – prospívá mu pestrá, čerstvá a přiměřená strava, dostatek pohybu ideálně na čerstvém vzduchu, dostatečný spánek.
„Sama dbám na pestrou stravu, dostatek pohybu i spánku, duševní pohodu a nepodceňuji počasí, když si vybírám oblečení. Ale nezabývám se tím, nakolik tím ovlivním přímo svůj imunitní systém. Důležitý je pro mě celkový zdravotní stav,“ uzavírá Veronika Zehnálková.
Foto autor| Ilustrace Shutterstock / šk
