Ze čtyř společností v ČR, jež se věnují šlechtění brambor, se pouze výzkumný ústav zaměřil na odrůdy s jinou než světlou dužninou. Ani ve světě takových odrůd brambor s tmavou barvou moc není. „Proč by nemohly být i modré, když jsou jen žluté a bílé?“ poznamenala Domkářová. Dodala, že tmavé hlízy obsahují antokyanové barvivo, čímž o něco více prospívají lidskému zdraví. Vyšlechtění nové odrůdy trvalo přes deset let. Zaregistrovaná byla letos a na agrosalonu Země živitelka za ni výzkumný ústav dostal ocenění Zlatý klas.
Netradiční barevnost havlíčkobrodských odrůd vychází z původních volně rostoucích druhů brambor. „Ale šlechtění touto cestou nešlo, trochu se na ně pozapomnělo,“ vysvětlila Domkářová. Tmavé brambory je nejlepší vařit ve slupce. „Ostatně všechny hlízy brambor by se měly vařit v páře a ve slupce, aby v nich zůstaly všechny zdraví prospěšné látky a vitamíny,“ podotkla.
Výzkumný ústav bramborářský funguje od 20. let minulého století. Kromě výzkumu a šlechtění rovněž pečuje o národní genobanku brambor obsahující už více než 2550 vzorků. Zastoupeny v ní jsou planě rostoucí brambory z Peru i odrůdy vyšlechtěné od konce 19. století po současnost. „Jsou dostupné pro výzkum, šlechtění, studijní účely i různé výstavy,“ uvedla Domkářová.
V genobance, která se podobá velké lednici s teplotou nastavenou na deset stupňů Celsia, jsou drobné rostliny brambor uchovávány v uzavřených zkumavkách. Deset hodin denně jsou vystaveny světlu. V takových laboratorních podmínkách vydrží některé rostlinky měsíce, jiné i dva roky. Pak se musí regenerovat. Genobanka je součástí Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agro-biodivezity.
