Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Británii odřízla obří povodeň

Věda

  9:24
PRAHA - Z Velké Británie se stal ostrov kvůli katastrofické povodni. Ta před stovkami tisíc let vymlela příkop, do kterého později nateklo moře.

Průrvou protékal až milion krychlových metrů vody za sekundu. „Megapovodeň“ trvala několik měsíců. foto: koláž ŠimonReprofoto

Britská, a tedy i evropská historie by nabrala jiný směr, kdyby se někdy před čtyřmi sty tisíci lety na území dnešní západní Evropy neodehrála povodeň obřích rozměrů. Geolog Sanjeev Gupta spolu s kolegy z londýnské Imperial College tvrdí, že kanál La Manche vymlel mohutný proud vody unikající z přírodního jezera ležícího na místě dnešního Severního moře. Vědci teorii dokládají sonarovými snímky mořského dna.
Před půl milionem roků pokrýval značnou část Evropy ledovec. Jádro kontinentu bylo tehdy s územím dnešní Anglie, Walesu a Skotska spojeno křídovým masivem vystupujícím asi třicet metrů nad současnou úroveň hladiny moře. Severovýchodně od tohoto útvaru leželo rozsáhlé jezero napájené pleistocénskými předchůdci dnešního Rýna a Temže. Křídová šíje tvořila hráz jezera, jehož velikost se měnila podle toho, jak se zmenšovaly či rostly evropské ledovce.

Zemětřesení, nebo tlak?
Jednoho dne se přírodní hráz porušila. Kdy přesně se to stalo a co bylo příčinou, na tom se vědci neshodnou. Mohlo to být před dvěma, ale i čtyřmi sty tisíci roky. Jako možný startovací impulz připadá v úvahu zemětřesení. Slabší otřesy půdy se ostatně v hrabství Kent, na jihu Anglie, vyskytují i dnes. Protržení hráze mohlo nastat i kvůli prostému působení tlaku vody.

Ať už byla příčina jakákoli, následky změnily tvář značné části kontinentu. Průrvou protékal až milion krychlových metrů vody za sekundu. „Megapovodeň“ přitom trvala několik měsíců. Z Velké Británie se stal s definitivní platností ostrov, když v teplejší epoše stoupla hladina moří a do vyhloubeného koryta natekla voda.

Výsledkem procesu byl i přesun koryt mnoha řek, včetně největší západoevropské řeky Rýna a největšího toku Anglie, Temže. Ze snímků kanálu La Manche, které pořídili vědci z Imperial College a britského Hydrografického úřadu, vyplývá, že záplavy měly nejméně dvě odlišné fáze.

Tak velké povodně jsou velmi vzácné. Vědci se ale mohli opřít o podobnost zmapovaných podvodních objektů s oblastí na severozápadě USA, kterou před patnácti tisíci roky zformovaly vody z jezera Missoula. Stejný charakter mají i některé oblasti Marsu, o nichž se soudí, že je zformovaly záplavy. 

Nová studie, kterou tým vedený Sanjeevem Guptou otiskl ve včerejším vydání časopisu Nature, zapadá do obrazu, který si o minulosti Evropy vytvořili paleontologové. Vzniklý kanál totiž fungoval jako filtr, který do Británie nepustil některé druhy zvířat. Překážka existovala dokonce i v dobách, kdy hladina moří klesla. Tehdy křídové útesy Doveru omýval mohutný tok napájený vodami Temže a Rýna.



Jak vznikl kanál La Manche?
Proč se stala Velká Británie ostrovem?
více si přečtěte v dnešním vydání deníku